Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Významné osobnosti archeologie v českých zemích

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.66 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI V DĚJINÁCH Č A M ARCHEOLOGIE

M. KALINA Z JÄTHENSTEINU (1772 – 1848)

- sbírka (v překladu z němčiny) - České pohanské svatyně = Böhmische heidnische Öpferplätze

J. V HELLICH (1807 – 1880)

- 1842 – Archeologická sbírka NM – malíř a 1. kustod sbírky NM – strýc lékárníka Jana Hellicha

JAN ERASIM VOCEL (1802 – 1871)

- přítel Palackého, vychovatel ve šlechtických rodinách, později (1850) 1. univerzitní profesor archeologie a dějin umění a teoretický badatel, spoluzakládal Archeologické listy (1852) a Památky archeologické (1854) , Pravěk země české (1866) – jako první toto dílo popisuje pravěký vývoj v Čechách

KAREL VÁCLAV ZAP

- 1. redaktor Památek archeologických; (PA) vedl po Hellichovi sbírku NM

VÁCLAV KROLMUS (asi 1850)

- kněz, výzkumy v terénu (okolo Řípu v pražské kotlině) – hledal stopy po archeologických lokalitách, Mělnicko, Levý Hradec, řadu let v PA = Pátrání kněze Krolmuse

FRANTIŠEK XAVER BENEŠ (1820 – 1888)

– úředník, archeolog, konservátor – působil na vznik provinciální archeologie, spolky Vocel (Kutná hora) a Včela čáslavská (Čáslav) = spolky sdružující zájemce o archeologii, po Vocelovi vedl i sbírku NM; podílel se na organizování spolkového života mimo město

KLIMENT ČERMÁK (1852 – 1917)

- archeolog, středoškolský učitel v Čáslavi, založil v Čáslavi muzeum (jedno z nejstarších archeologických muzeí mimo Prahu); spolek Včela čáslavská,;vedl sbírku v NM

MORITZ LÜSSNER (1813 – 1891)

- státní úředník a konservátor památkové péče pro Pražský kraj, předtím archeologicky působil: Hradec Králové – zde se zasloužil o vznik muzea, Chrudim, Hořovicko

EMANUEL BERGER (1844 – 1897)

- advokát, archeolog (věnoval jí všechen svůj volný čas), působil na Berounsku (Stradonice – největší keltské oppidum), kopal v Šárce u Prahy, před Ryznerem 1 hrob v Úněticích (Čeněk Ryzner vykopal naleziště v Úněticích u Prahy a zde vykopal Berger 1 hrob), definoval Duchcovskou sponu (tam je vřídlo, kam Keltové vložil mnoho spon a Berger jednu z nich popsal) konservátor mezi Chomutovem, Rakovníkem a Šluknovem, člen společnosti NM a spoluzakladatel Pražského muzea (dnes muzeum hl. města Prahy)

JOSEF SMOLÍK (1832 – 1915) řč

- stál v čele pozitivistické generace, jednatel Sboru a redaktor PA (1878-84) uzavřel je odpůrcům – on je změnil v archeologický časopis, odpor proti třem periodám a existenci neolitu (byl posledním odpůrcem, že neexistuje mladší doba kamenná)

VÁCLAV SCHULZ (1854 – 1935)

- historik, archivář a muzejník, pracoval v NM, vedl zde nějaký čas arch. sbírku (1879-92), občas kopal (Přemyšlení) a publikoval archeol. články

FRANTIŠEK LANG (1853 – 1924)

- kněz, bydlel v Milavčicích a zde kopal – objevil mohylová pohřebiště, spolupracoval se Smolíkem (jako jeden z mála s ním dobře vycházel) – nález nepojízdný kotel na kolečkách

Témata, do kterých materiál patří