Co je to etnografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
3 hranice/problémy současné antropologie:
disciplinární výzva přestavovaná folklorem, sociologií a etnickými studii – některé výzkumy barevných, minoritních antropologů tak lze označit jako neantropologické a zařadit je do výše zmíněných disciplín, což je devalvuje
otázka představovaná heterodoxními reprezentacemi terénní práce jako terénní novely, native novely a nerealistické etnografie – vztah mezi románem a konečnou etnografií je často velmi úzký; etnografie musí být dobře napsaná a zároveň faktografická, nesmí se přijít příliš daleko v literární formě
těžkosti způsobené heterodoxní terénní prací jakou je „insider“ etnografie, nebo použití pozorování získané ze zkušenosti vyrůstání v kultuře – ale: když antropolog může napsat etnografii založenou na datech sesbíraných během doktoranské terénní práce uskutečněné před 20-30 léty, proč by nemělo být pro „domorodce“ (natives) možné napsat etnografii založenou na jejich životech?
V ETN je však vytvoření výzkumného problému málokdy dokončeno včas před terénním výzkumem (v předstihu), sběr základních dat často hraje klíčovou roli v procesu vytváření konceptu. Je dobré se s místem seznámit, zjistit, zda je přístupné výzkumu, zda je možné v té oblasti najít nějaké kontakty atd. „Casing the joint“ = zajištění informací o místě, v němž má být výzkum proveden, zjištění zda je to vůbec možné – návštěva místa (otevřeně nebo skrytě jako pozorovatel), je potřeba zjistit chceme-li zkoumat nějakou komunitu, nakolik je homogenní (v případě gayů třeba) (Hammersley/Atkinson).
Definice místa výzkumu: souvisí s tím, co chceme zkoumat. Co je to terén? Terén = místo zkoumání, soubor fyzických objektů, situace, ve které se nacházíme, jejíž specifičnost spočívá ve vztazích mezi věcmi a situací: kultura, lidi, společnost a situace – do jaké míry nám umožňuje ji skutečně nahlédnout? Lidskost je rozložena v prostoru, nelze studovat část populace, ta je sama aktérem a existuje ve svém kontextu (socio-historickém). Neexistuje antropologie, která by bylo mimo místo a mimo situaci – antropologie je vždy situována v čase a prostoru (je vždy historicky determinována).
Yasar: „Definice místa a tématu jsou neoddělitelné!“
Everet Hughes: „Výzkumník by si měl vybrat takový výzkumný problém, pro které je vybrané místo
místem ideálním!“
Hammersley/Atkinson: neměli bychom ale zaměňovat „setting“ s „case“, je v tom rozdíl:
Studium místa/prostředí se zabýval především naturalismus a The Chicago School: zkoumala čtvrtě v Chicagu jako Little Sicily, Jewish Ghetto, slumy atd – každá z oblastí byla považována za symbolický svět, který vytváří sám o sobě odlišnou morální a sociální organizaci – tzv. přirozený svět, přirozené prostředí. V sociologii se takto zkoumaly komunity (community studies). Avšak setting samo o sobě není přirozeně se vyskytující jev, je konstituováno jako místo a udržováno skrze kulturní definici a sociální strategie. Hranice nejsou fixní ale pohyblivé skrze procesy redefinice a negace, takže studovat setting místo case může být zavádějící.