Avantgarda - abstraktní umění
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Robert Delaunay (1885-1941) - byl ovlivněn kubismem, hlavní pozornost však věnoval účinkům světla a barvy. Linie je dle něj deformována světlem - výsledný dojem nemůže být statický. Rozvíjel odkaz Seurata, obdivoval komplementární barvy. Apollinaire jeho směr pojmenoval ofismus. Delaunay chtěl nejprve formy vtělovat do barevných rytmů, ale jelikož v nich byl rozpor s barvou, tak formy potlačil. Cyklus Simultánní disky (1913) - barva vyvolává dojem pohybu, barvy nevyjadřují nic než to co je vskutku vidět (nic předmětného, ale ani symbolického)
Ferdinand Léger (1881-1955) - v opozici proti kubismu. Také zájem o barvu, narozdíl od Delaunayho, mu jde o kontrasty čistých základních barev, nevyjímaje černou a bílou. Cyklus Kontrasty forem (1912-1914). Šlo mu o dosažení umělecké harmonie, nikoliv o stupňování výrazu. Organizuje protiklady linií, tvarů a barev. Zároveň tvoří obrazy robotů složených z válců a kuželů zachycených v akci
Vladimír Tatlin (1885-1953) - počátek konstruktivismu (dále třeba El Lisickij, Naum Gabo). Jeho obrazy ovlivnil Cézanne a futurismus, byl v Paříži a v Berlíně. Po návratu vytvořil první Malířské reliéfy (1913) - sochařská konstrukce bez předmětu, materializace v prostoru. Kombinace materiálů (Picassovy reliéfy), způsob zpracování souvisí s Archipenkem.
Kazimír Malevič (1878-1935) - z podnětů kubismu a futurismu vytváří vlastní směr - suprematismus (franc. nejvyšší). Definoval ho jako nadvládu čisté senzibility ve výtvarném umění - přírodní jevy nemají význam, podstatná je senzibilita sama o sobě, nezávislá na okolí. Jeho geometrické tvary přirovnával k znakům primitivích lidí - jež nemají smysl zobrazení, ale pohou senzibilitu rytmu. Černý čtverec na bílém pozadí (1913). Od čtverce dospívá za první války a po ní k složitějším konfiguracím elementárních geometrických útvarů.
Michail Larionov (1881-1964) - se svou přítelkyní a později manželkou Natálií Gončarovovou dochází pod vlivem kubismu, futurismu a orfismu k zvláštní formě abstrakce, kterou nazývají rayonismus (rusky lučismus). Jde o obrazovou transpozzici skutečnosti v barevné paprsky - hledá formy jež vznikají odrazem paprsků. Je založen na formách určených samým umělcem. První obrazy již 1911, manifest 1913. Paprsky jsou obvykle reprezentovány barevnou linií a vytvářejí prchavý dojem (Majakovskij charakterizuje rayonismus jako kubistickou interpretaci impresionismu). Vyzývá ke společné práci, odmítá hodnotu individuálního a vyjadřuje odpor k Západu, jenž východní hodnoty zplošťuje a zbavuje je hodnoty.
osobnost a dílo Edvarda Muncha (1863-1944)
vyrustá z duchovní atmosféry secese, jeho rané dílo ovlivňují impresionisté a postimpresionisté (Gaugain a Seurat)
hodně cestoval, mnoho času prožil ve Francii, Itálii a Německu. Do Norska se vrací na léto a usidluje se tam po těžké nervové krizi (1908). Maluje v osamělosti
usiluje o vytvoření výrazu duševních hnutí a pohnutek. Nešlo mu o popis ale o expresi
objevuje pro malířství skryté vášně lidského nitra, jeho tragiku a temnotu, úzkost ze života a hrůzu ze smrti
jako dítěti mu zemřela matka, nedlouho poté i otec a sourozenci
vrací se mnohokrát ke stejným tématům - osamělost, melancholie, úzkost z přírody a trýzeň lásky
Důležitá díla: Nemocné dítě, Puberta, Křik (1895), Tanec života a smrti
Munch měl pronikavý vliv na vývoj umění v Evropě - při přípravě jeho výstavy v Berlíně se spolek rozdělil což vedlo k založení Berlínské secese (1898), působil na skupinu Die Brucke a Osma