Baroko v Itálii 17. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
baroko v itálii 17. století
barokní architektura v itáliizákladní druh, typy a prvky vznikají z renesance: barokní ovál střídá renesanční kruh, stlačený oblouk, oblouk půlkruhový, okna dostávájí oválný, lichoběžníkový, či složitý tvar, edikuly mají lomené a přerušované římsy
zprvu navazuje na pozdně renesanční typ kostela (Il Gesú) a na palladiovské motivy (polosloupy s oblouky)
chrám - prostor založen na průniku geometrických obrazců a stereometrických těles, svázaných rytmem a linií - působí iracionálně. Dynamičnost a atektoničnost - snaha přemoci stavební homty. Stěny zprohýbané, zbavené plošnosti. Vnějšek často jinak členěný než vnitřek (barokní dualismus), elipsovitá kupole s lucernou a iluzionistickou freskou. Barokní chrám je iluzí křesťanského nebe
zámek - navazuje na čtvercový renesanční, ale oblíbený je i centrální půdorys. Reprezentační sál (obvykle přes dvě patra), k němu schodiště a výstavný vestiul, vzadu schodiště do architektonicky řešené zahrady. Ostatní místnosti symetricky seřazeny kolem něj
během protireformace neobyčejně stoupl význam Říma - výstavba paláců a kostelů
Carlo Maderna - dostavuje sv.Petra v Římě - mění ho na podélný typ s plastickým průčelím a mohutným portikem. Staví kupoli S.Andrea della Valle (největší chrám po sv.Petrovi), Palazzo Mattei (1618) a částečně Palazzo Barberini (dokončuje Bernini a Borromini). S Pietrem da Cortona (Průčelí sv.Lukáš, sv.Martin, Santa Maria della Pace - zvlněno konvexními a konkávními plochami) reprezentují vrcholné období řím. baroka
Gianlorenzo Bernini (1598-1660) - buduje elipsovité náměstí s kolonádou (opticky zvětšuje - symbolická náruč církve), slavnostní schodiště v paláci Scala Regia, připisuje se mu průčelí paláce Barberini. Sochař - oltář s Petrovým stolcem v svatopeterském chrámu, fontána Čtyř řek na Piazza Navona, Tritonova fontána - nám. Barberini
Francesco Borromini - synovec Maderny a Berniniho soupeř. Přišel do Říma z Milána - zprvu pracoval jako kameník (sv.Petr a palác Barberini). Kostelík San Carlino - první užití dynamický průnik geometrie - konvexně-konkávní. San Ivo della Sapienza. Průkopník radikální iluzionistické architektury. Složité dispozice kostelů - výstřední, beze stopy vlivu antiky či renesance (S.Ivo - šesticípá hvězda). Santa Agnese (1653) vertikály kampanil kontras s horizontálou náměstí.
Guarino Guarini - v jeho díle v Turíně vrcholí radikální italské baroko a barokní iluzionismus. Složité dispozice a žebrové klenby s gotickou konstrukcí. Muslimské vlivy. San Lorenza a v kapli Kristova rubáše v Turínu. Prototyp barokního paláce s oválným středem s pravoúhlými obytnými křídly (Carignano v Turínu).
klasicistní tendence na počátku 18st. - Filippo Juvara, Alessandro Galilei. Syntéza obou směrů - Baldassare Longhena - S.Maria della Salute v Benátkách (1631-1681)
první půle 18st. - Španělské schody v Římě. Fontána di Trevi (1732-1766) - s použitím Berniniho návrhů
plynulý přechod k rokoku - přibývá výzdoby až převládne