Impresionismus

Édouard Manet - vůdce impresionistů. Nikdy se nepodřídil jejich dogmatu - uchoval si valér, černou, obrys. Pocházel ze zámožné rodiny. V raném období zaujat Španěly (cesta do Španělska - Velazquez, Greco, Goya). Nikdy s impresionisty nevystavoval (chtěl být oficiální malíř a nechtěl si kazit reputaci). V Salónu odmítnutých (neboli Císařův Salon - na příkaz Napoleona III) vystavil Snídani v trávě (1863) a Olympii (1865), ač jde o díla navazující částečně na tradici (Tizian, Giorgione) vzbudila pohoršení. Oba budí dojem plenéru, ale vznikly v ateliéru - svítivost, malířské problémy. Zapůsobil na impresionisty. V pozdním období maloval podobizny (Zola, Mallarmé, Morisot) a začíná užívat pastelu. Posledním velkým dílem je Bar ve Folies-Bergeré. Rozšiřuje tématiky dle vzoru Courbeta. Pokládá plošné barevné velké skrvny - spojuje baroko s moderním malířstvím

Auguste Renoir - byl spolužák Moneta, jeho rané obrazy se těžko od něj rozeznávají. Vyučil se malířem porcelánů a vějířů - sblížení s rokokem. Je nejlíbivější a nejméně problematizujícím. Opakuje stejné typy figur. V Paříži navštěvoval zahradní tančírny - inspirace (Tanec v Moulin de la Galette 1876). Díky ženám, jež portrétoval mohl vystavovat na Salónu (1879). Pod vlivem pobytu v Itálii maloval chvíli klasicisticky. Zajímal se i o sochařství (syn Coco), návrhy často realizoval pomocník. Nebyl dogmatik - černou užíval jako barvu. Hlavní motiv jeho díla je ženský akt a podobizny, za které dostal společenské uznání

Alfred Sisley - syn zámožných rodičů. Nejprve pod vlivem Courbeta, po první impr. výstavě přejal jejich techniku. Nikdy neztratil soudržný tvar. Výlučně tvořil krajinomalbu (povodí Seiny, okolí Fontainebleau a Moreta). Zemřel aniž by dosáhl úspěchu. Oceněn teprve po smrti

Camille Pissaro - žid z Antil. Začínal jako realista (Pontoise - NG)Žil v Louveciennes a v Pontoise (jeho dům byl za francouzsko-pruské války vykraden a všechny obrazy zničeny). Přátelil se z Cézannem (2 roky spolu bydleli v Auvers-sur-Oise). Jako jediný se zúčastnil všech impresionistických výstav. Aktivně se podílel na organizaci. Přitáhl do skupiny i mladší generaci (Gaugain, Seurat, Signac). Byl ateista a anarchistický socialista. Pastóznost od něj přejal Cézanne

Berthe Morisot - malovala s Corotem, působil na ni Manet, jehož bratra (Eugéna) si vzala. Nepřevzala divizi barevných tónu, ale užívala velké barevné, jemně odstupňované plochy. Užívala i akvarel a pastel, měla ráda rodinné výjevy v přírodě anebo v interiéru.

Edgar Degas - syn bankéře, studoval nejprve práva. Navštívil Ingrese (1855). Kopíroval italskou renesanci a sbíral japonský dřevořez. Připravoval se na dráhu historického malíře (Spartské dívky vyzývají hochy k zápasu 1860), do roku 1870 pravidelně obesílal Salón. Rád maloval dostihy (1862 - Před startem), později maloval pradley, divadlo a balet. Žánrové výjevy - Kancelář bavlnářského závodu (1873). Když se začal stýkat s impresionisty, přestal obesílat Salón. Při malbě užíval fotografie, které si sám pořizoval. Obraz Absint (1876) - kavárna La Nouvelle Athénes, která vystřídala kavárnu Guerbois ve schůzkách impresionistů. Lákaly ho přirozené postoje (baletky při převlékání, za kulisami, o přestávce). Snažil se zachytit pohyb. Motivy z cirkusu. Později užíval hlavně pastelu - zesvětlení koloritu. Už maluje pouze tanečnice a akty. V devadesátých letech téměř oslepl a sochaří - figurky z vosku (posmrtně odlity do bronzu). Dělal i grafiku - monotyp. Narozdíl od ostatních impresionistů mu nešlo o zachycení optického dojmu ale pohybu. Neměl rád slovo impresionismus, raději užíval realismus. Byl první kdo použil fotografii ke skice. Na jeho tvorbu navazuje Lautrec