Umění v pravěku

• první sochařská díla - kultovní sošky (Velká matka - "venuše"), sošky zvířat - amulety

• měkký kámen, slonová kost či hlína

• venuše mají nadsazené znaky mateřství a nepropracovanou hlavy a údy. Nacházíme je na obrovském území - domácí produkt (Věstonická venuše, Willendorfská, z Lespugue aj.)

• mužské sošky jsou vzácné. Mnoho sošek zvířat velmi realistické

• rytiny a řezby - od aurignaciénu (cca 30k), vrcholem jsou náčelnické hole a vrhače oštěpů s rytinami zvířat a s vyřezávanými zvířecími figurkami.

• šperky - v mladším paleolitu první doklady šperků - náhrdelníky, náramky, čelenky, přívěsky z kamene zdobené abstraktními ornamenty.Používali se kamínky, zvířecí zuby, kosti, mušle i jantar (což dokládá dálkový obchod)

• první stopy člověka na našem území jsou ze staršího paleolitu (cca 250k).

• ve středním paleolitu byla jeskyně Šipka sídlem neandertálských lovců medvědů

• v mladším byla Morava sídlištěm lovců mamutů a sobů. Na Moravě se prolínají oba slohové okruhy

• hlavní středisky aurignaciénu bylo Předmostí u Přerova - 5 venuší, figurka mamuta, geometrická rytina ženy. Množství geometricky zdobených předmětů

• Dolní Věstonice u Mikulova - Věstonická venuše (umělá hmota - hlína + popel + kostní prach), sošky zvířat, ženská hlavička z mamutoviny, rytina rostliny a kostní píšťalka (prst soba - nejstarší hudební nástroj u nás)

• jeskyně Pekárna - nejvýznamnější středisko magdalénské kultury - rytiny na náčelnické holi (souboj tří bizonů na žebru) a dýkách z koňských kostí - realismus frankokantaberského okruhu, geometrické rytiny na oblázcích - abstraktní okruh východní (významné centrum v Mizini na Ukrajině - nemá nástěnné malby)

• v Čechách jsou nejvýznamnější památkou Koněpruské jeskyně - dýky s rytinami. Zajímavá rytina na koňském žebru ze Žatecka

• krátké období přechodného života mezi paleolitem a neolitem

• paleolit končí odchodem ledovců na sever a začátek doby poledové - holocénu (cca 10k)

• proměna přírodního prostředí - vzniká lesostepní krajina (dodnes)

• mezolit je příprava pro hospodářský a společenský převrat v neolitu.

• lidé se živí rybářstvím, lovem drobné zvěře a sběrem divoce rostoucích travin a obilnin

• domestikují zvířata (první pes)

• opouští jeskyně, osvobozuje se od lovecké magie a tvoří po širým nebem.

• používá jednoduchou schématickou kresbu - líčí všední život lovce a sběrače.

• nejvýznamnější památky jsou ve východním španělsku (Valltorta, Alpera, Gasulla), v Alpách a Skandinávii

neolit(7.000-3.500 BC)

• za daných podmínek vývoj člověka spěje k zemědělství a chovu dobytka

• neolit: přední (blízký) východ (7000-3500), střední Evropa (4500-2000)

• první společenská dělba práce - pastevci a zemědělci. Předpokládá vznik obchodu naturálních výrobků

• Zvířata, kromě masa a mléka, produkují další suroviny - vlnu a kůži - rozvoj řemesla. Keramika - uchovávání potravin, tkaní látek - zpracování kůže, stavba domů.

• Rostoucí význam mužů v zemědělství a pastevectví dává vzniknout patriarchátu

• rod se rozrůstá a vznikají kmeny - spojeny jazykem, zvyky a náboženstvím

• loveckou magii nahrazuje člověk novými ideologiemi - soustředí se na jevy které ovlivňují jeho práci (k zemi, slunci, dešti, blesku): manismus (kult předků), ujímá se pohřební ritus (obřad s milodary pro posmrtný život), rozvíjí se totemismus a hlavně fetišismus.

• výtvarnou kulturu neolitu rozdělujeme na tři obory: architektura, sochařství, užité umění