Válečné a poválečné umění v Čechách

válečné a poválečné umění v Čechách

Sedm v říjnu 1939-1941

• sedm členů uskupených v říjnu 39, především figuralisté

• jejich program je "nahý člověk", obracejí se k subjektivitě a proti objektivním předmětům a formám (postimpresionismus, kubismus), hledají autentické a celistvé pojetí lidství. Bezprostřednost, prostota

• členové - Václav Hejna, Josef Liesler, Arnošt Paderlík a Zdeněk Seydl, sochař Jan Michálek, sklář Václav Plátek, fotograf Jan Lukas, později František Jiroudek

• Václav Hejna -ve všech motivech vidí člověka, opojení bolest-smrt. Expresivní pastózní kompozice

• Josef Liesner - náboženská témata, těžkomyslné kompozice (Koncentrační tábor)

• Zdeněk Seydl - za války maluje všední předměty s ironickým nebo humorným podkladem (Klíčící brambory, Plynová maska), v suchých jehlách válečnou atmosféru (Furor Teutonicus)

• František Jiroudek - za války navrhuje svénické výpravy pro ND v Ostravě, maloval obrazy z divadla

• Arnošt Paderlík - opuštěné postavy v krajině (Tragédie, Z doby války), spolupracoval na inscenacích ND v Praze. Po válce se vrací k námětům z přírody a jasnému koloritu a zátiší, monumentální realizace (plastiky pro hotel Thermal v Karlových Varech, výzdoba Kotvy a Intercontinentalu v Praze, mozaika pro velvyslanectví v Athénách)

Skupina 42

• tzv. pracovní skupina byla ustavena v r. 1942, její členové se však znali již od půlky třicátých let a v roce 1937 spolu vystavovali. Zrušena byla r. 1948 ale její vliv trvá dál

• František Gross, František Hudeček, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jan Smetana, Karel Souček (od 1943)

• od roku 1945 se přidávají Bohumír Matal, sochař Ladislav Zívr, fotograf Miroslav Hák a básnící (Blatný, Hanč, Hauková, Kainar a Kolář) a teoretici Jindřich Chalupecký a Jiří Kotalík

• na první výstavě 1943 (Topičův salón) vystavují bez názvu, 1945 a 1946 pod označním Skupina 1942

• účastnili se prvních výstav československého umění v zahraničí r. 1946 (Paříž, Brusel, Antverpy, Lutych) a 1947 (Lutzern)

• program definuje Jindřich Chalupecký statí "Svět, v němž žijeme"

• zabývají se obyčejným člověkem a městským prostředím, prostředím, které většinu lidí formuje

• na jejich formování i tvorbě se významně podepisuje probíhající válka. Ale navazují i na předválečnou modernu a proto na ně mohou navázat po válce - jelikož nejde pouze o válečné hnutí.

• František Gross (1909-1985) - začínal jako kubista, přešel k surrealismu a zkoušek různé techniky (frotáž, koláž, stříhané rébusy), snažil se založit surrealistickou skupinu. Od r.1936 vytvářel obrazy-objekty a maloval absurdní mechanismy, fantomatické figuríny a moderní městské krajiny. I po válce maluje stroje a technickou civilizaci, v dynamickém stylu konstruktivismu

• František Hudeček (1909-1990) - vizionářská fantazie a matematika na straně druhé. Tvořil objekty (hadrový reliéf Faidros a Sokrates) a techniky automatismu. Od roku 1941 maloval Noční chodce, série Hlav a Postav

• Jan Kotík (1916-2002) - městské automaty, pasáže a kanceláře, po Únoru se věnoval užitému umění, redigoval časopis Tvar, od figurace pak přechází ke gestické malbě

• Kamil Lhoták (1912-1990) - samouk, okouzlen verneovkami a vynálezy 20.století, záliba v motorismu a aviatice. Krajina je impresivně podaná, ale předměty v přesné kresbě a s jasnou barevností. Zabýval se i ilustrací a kresleným filmem (Atom).

• Jan Smetana - za války poezie města a periferie. Po válce série obrazů z Paříže. Podnikl cestu do Indonésie, Bali a Indie. V 60.letech maloval barevné kompozice, sugerující přírodní dění

• Karel Souček - motivy z pražských ulic, pasáží a obchodů. Zakalené, hnědé barvy. Své náměty udržoval i po válce. V 60.letech se přiblížil abstrakci (odlesky světla a neony)

• Bohumír Matal - nejmladší člen skupiny. Byl v pracovním táboře, proto vstoupil až v r.1945. Začínal surrealisticky, později došel k lyrickému civilismu. V padesátých letech maloval potréty a zátiší pod vlivem Picass a cyklisty. Později lyrickou abstrakci