sem-psychosoc-syvyhoření

Autorka uvedeného dotazníku, se zaměřuje v nástroji pro sběr dat na tři oblasti, které mají přímý vliv na kvalitu profesního života. Těmto oblastem se budeme jednotlivě detailněji věnovat níže a jsou jimi: pocit spokojenosti, syndrom vyhoření a sekundární traumatický stres (Stamm, © 2009-2012).

Pocit spokojenosti (compassion satisfaction)

Stamm (© 2009-2012) ve zmiňovaném dotazníku uvádí tuto oblast, která měří u zdravotníků uspokojení a radost z pomáhání druhým lidem. Vyšší skóre na škále zde naznačuje, že pomáhající profese nacházejí uspokojení ve své práci, což má pozitivní dopad na jejich celkovou kvalitu života. Stamm (© 2009-2012) tedy tvrdí, že pracovníci s vysokým skóre v této oblasti pociťují radost a smysl ze své práce.

Syndrom vyhoření (burnout)

Stamm (© 2009-2012) tuto část standardizovaného dotazníku uvádí, jako oblast, která hodnotí negativní důsledky dlouhodobého stresu, jako jsou vyčerpání, frustrace a beznaděj. Pomáhající, kteří dosahují vyššího skóre, dle autorky pociťují emocionální vyčerpání, což vede k poklesu pracovní motivace a zhoršení celkové kvality života.

Sekundární traumatický stres (Secondary Traumatic Stress)

Tato poslední oblast, se zaměřuje na stres a emoční vyčerpání, které vznikají v důsledku opakovaného vystavení traumatickým událostem druhých osob (pacientů), o které zdravotničtí pracovníci pečují, uvádí Stamm (© 2009-2012). Zde v této oblasti, vysoké skóre signalizuje riziko psychického a emočního vyčerpání, které může vést k celkovému zhoršení kvality života a zvýšenému riziku vyhoření.

Faktory ovlivňující kvalitu profesního života

Kowitlawkul et al. (2018) se ve své studii zabývali různými faktory ovlivňující kvalitu profesního života u praktických a všeobecných sester. Autoři, na základě kvantitativního výzkumu konající se v Singapurské nemocnici, identifikovali klíčové determinanty, které ovlivňují jejich kvalitu života negativně i pozitivně. Na základě 1040 odpovědí v dotaznících autoři uváděli, že silná podpora ze strany rodiny, kolegů či nadřízených, hraje významnou roli ve zlepšení kvality profesního života. Také schopnost efektivně zkoordinovat pracovní a soukromý život, přispívá k vyšší kvalitě života a menší míře vyčerpání. Výzkumná studie ukázala, že sestry s vyšší úrovní sociální podpory, lépe zvládají stres, což pozitivně ovlivňuje jejich fyzické i duševní zdraví.

Naopak nedostatek podpory na pracovišti, prodloužená pracovní doba, častý pracovní stres negativně ovlivňuje kvalitu profesního života, a tedy představuje rizikový faktor pro rozvoj syndromu vyhoření (Kowitlawkul et al., 2018).

Syndrom pomocníka

Výše uvedený pojem „syndrom pomocníka“ se u pomáhajících profesí, v našem případě u všeobecných a praktických sester, projevuje jako potřeba pomáhat. Která se poněkud lehce může stát rizikovým faktorem v jejich profesi, uvádí Vachová (2020), autorka článku věnující se problematice syndromu vyhoření. Autorka uvádí, že se projevuje nadměrnou potřebou pomáhat, častokrát na úkor vlastního zdraví a pohody. Mimo jiné může vést k emoční závislosti na pacientech a jejich rodinách, kdy se zdravotníci snaží kompenzovat své vlastní nenaplněné potřeby a traumata prostřednictvím pečováním o druhé (Vachová, 2020).