sem-psychosoc-syvyhoření

Seminární práce

2024

OBSAH

ÚVOD 3

1 syndrom vyhoření u praktických a všeobecných sester 4

1.1 Syndrom vyhoření 4

1.1.1 Kvalita profesního života a syndrom vyhoření u praktických a všeobecných sester 4

1.1.2 Dotazník ProQOL 4

1.1.3 Faktory ovlivňující kvalitu profesního života 5

1.2 Možnosti prevence a intervence syndromu vyhoření 6

1.2.1 Copingové strategie 6

1.2.2 Duševní hygiena a její podpora 7

1.2.3 Zlepšení/podpora kvality profesního života jako prevence vyhoření 8

1.2.4 Doporučení do praxe 8

závěr 10

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 11

ÚVOD

Tato seminární práce se zaměřuje na možnosti prevence syndromu vyhoření u praktických a všeobecných sester, který se projevuje jako emocionální, fyzické a duševní vyčerpání vyvolané dlouhodobým pracovním stresem.

Cílem této práce je informovat o příčinách, projevech a důsledcích syndromu vyhoření a navrhnout možné strategie prevence a intervence. Tyto strategie zahrnují různé copingové strategie, podporu profesní kvality života a rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Téma bude dále rozpracováno i v diplomové práci, kde se podrobněji zaměřím konktrétně na kvalitu profesního života sester.

syndrom vyhoření u praktických a všeobecných sester

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření je charakterizován jako emocionální, fyzické a duševní vyčerpání, pramenící z dlouhodobého pracovního stresu. Mezi hlavní příčiny tohoto syndromu u zdravotnických profesí, jak uvádí Vévodová a kol. (2016), patří neustálé vysoké nároky na výkon, přesčasové služby a emocionální zátěž spojená s péčí o pacienty. Syndrom vyhoření se poté projevuje sníženou pracovní morálkou, emoční vyčerpaností, ztrátou zájmu o práci a zhoršením mezilidských vztahů na pracovišti, doplňují Vévodová a kol. (2016).

Kvalita profesního života a syndrom vyhoření u praktických a všeobecných sester

Jak tvrdí Stamm (2010) ve své práci, pomáhající profese čelí pozitivním a negativním aspektům svého povolání, přičemž doplňuje, že pozitivní aspekt představuje spokojenost z práce, zatímco negativní aspekty zahrnují vyčerpání a stres spojený s povoláním jedince. Autorka tedy argumentuje ve své práci, že spokojenost z pomáhání zvyšuje kvalitu profesního života, zatímco syndrom vyhoření a sekundární traumatický stres ji naopak snižuje.

Vachová (2020) ve svém článku zmiňuje případ všeobecné sestry působící v domácí hospicové péči. Tato sestra častokrát překračovala hranice profesionálního chování např. sdílením svého osobního života nebo prací a návštěvami mimo pracovní dobu. Toto chování vedlo k narušení jejich vlastních hranic a vyčerpaní.

Dotazník ProQOL

Standardizovaný dotazník Professional Quality of Life (dále jen ProQOL), vyvinutý autorkou Beth Hudnall Stamm, je jedním z nejpoužívanějších nástrojů pro hodnocení kvality profesního života pracovníků v pomáhajících profesích, jak uvádí stejnojmenná autorka Stamm (© 2009-2012). Nástroj ke sběru dat ProQOL, je široce používán v praxi k monitorování kvality profesního života zdravotníků. Pomáhá jak organizacím, tak samotným jednotlivcům sledovat jejich stav a předcházet negativním dopadům v profesní rovině (Stamm, © 2009-2012).