OSE_11
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V odborné praxi: pochvala od mentora, pochvala od vyučujícího, pomoc druhým apod.
Další motivy a jejich dělení:
to co uvádí organismus do pohybu a zároveň rozhoduje o směru a síle jeho aktivity
též pohnutka
určuje směr a intenzitu lidského chování a jeho činnosti
projevuje se zejména tím, že buď chceme něčeho dosáhnout, anebo se chceme něčemu vyhnout
vyšší motivy se objevují až po realizaci nižších motivů
Dělení motivů:
a) vrozené (základní biologické a fyziologické potřeby-potřeba spánku, jídla, pití) a získané (jsou ovlivňovány kulturním a sociálním prostředím-výkon, zisk, moc)
b) primární (nezbytné) a sekundární (získané)
c) biologické a sociální – všechny potřeby organismu
d) vědomé a nevědomé
Dělení motivů dle Plhákové (čtyři okruhy)
a) Sebezáchovné motivy-biologického původu, např. pud sebezáchovy – udržet se při životě, dále hlad, žízeň, sex apod.
b) Stimulační motivy-vrozené a naplňují psychické fungování člověka, patří sem: zvídavost, hravost, vyhledávání nových neobvyklých zážitků
c) Sociální motivy-ovlivňují fungování mezilidských vztahů
d) Individuální psychické motivy-vedou k dosažení optimálního stavu individua, např. Obrana sebepojetí, hledání životního smyslu, dále: potřeba sebeurčení, potřeba svobodné vůle
Dělení motivů dle Madsenové - primární (hlad, žízeň, sex, odpočinek,...), sekundární (sociální kontakt, moc, vlastnictví,...), afektivní (potřeba bezpečí, agrese,...)
Motivující činitelé: aktivizační metody, využívání různých informačních zdrojů, odměny, tresty
Demotivující činitelé: neinformovanost jak poznatky spojí s praxí, kritika převažující nad pochvalou, velké množství poznatků, největší důraz je kladen na klasifikaci
Formy a prostředky motivování v souvislosti s vývojem:
Puberta
Dochází k výrazným kvalitativním změnám v motivační struktuře.
Snižuje se snaha a motivace plnit školní povinnosti a učitel ztrácí své původní postavení a důležitost.
Naopak u žáků vzrůstá pocit zodpovědnosti ke škole jako takové.
Postupem času si žák začíná klást jisté nároky sám na sebe, prosazuje svůj zájem, samostatně získává poznatky a svou vlastní vůli.
Posilují se vnitřní motivy a z vnějších zůstávají jako výraznější motivační činitel rodiče a někdy známky.
Postupně se u žáka formuje systém vnitřní učební motivace. Tento přechod od vnější motivace vnitřní probíhá v procesu interiorizace vnějších požadavků, v návaznosti na osvojené poznatky, zručnosti a rozvoj kognitivních funkcí.
Adolescence
Na střední škole (u adolescentů) se nejvíce rozvíjejí potřeby kognitivní a žáci jsou motivováni zájmy, motivy poznávání a samostatným vzděláváním.
Požadavky školy už nejsou tím hlavním, co studenty motivuje.