OSE_7

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příprava na vyučovací jednotku a konkrétní příklad pro výuku v rámci praktické výuky

Příprava na vyuč. jednotku = náročná myšlenková činnost, kdy si učitel opakovaně promítá v mysli celou vyučovací jednotku a zároveň provádí její úpravy tak, aby odpovídala jeho záměru

­– většina učitelů si výsledky této činnosti zaznamenává alespoň stručně, stanovená forma ale není

– při přípravě na výuku provádí didaktickou analýzu učiva, vychází z kurikulárních dokumentů a vypracovává vlastní tematicko-časový plán učiva.

Plánování výuky:

a) studium kurikulárních dokumentů – studium uč. osnov (výukové cíle), základní pedagogické dokumenty (RVP, ŠVP), učební plán, učební osnovy předmětu (ošetřovatelství); studium učebnice – porovnání obsahu učebnice s obsahem učiva vymezeným osnovami

b) zjištění potřeb žáků – kurikulární dokumenty porovnat s potřebami žáků a jejich dosavadními znalostmi

c) tematický plán učiva – stanovuje tematické celky, počty hodin

– vytváří učitel pro každý předmět, vychází ze ŠVP, organizace školního roku a osnov učiva (vytvoření plánu co, kdy bude odučeno)

Nyní víme, kterému tématu se chceme ve výuce věnovat, a nastává fáze přípravy na výuku

⬇

Typy přípravy na výuku – dle S. Ryse:

A. Dlouhodobá (perspektivní) – příprava dělaná doma s dostatečným předstihem před samotnou výukou

B. Aktuální (bezprostřední) – příprava ve škole před výukou

1. První typ – blesková příprava

– vymezení obsahu, metod, prostředků; Co? Jak?

– o výukových cílech předpokládá, že jsou zakomponovány do obsahu učebnice

– tento typ je v praxi častý kvůli nedostatku času

2. Druhý typ

­– Co již bylo? Čeho chci dosáhnout? Jak a čím toho dosáhnu? Jaké bude mít tato hodina pokračování?

– učitel pracuje s cíli popisujícími, čemu se mají žáci naučit a na jaké úrovni

– Nejčastější typ přípravy

3. Třetí typ

– je nejnáročnější; Co chci? Čeho zamýšlím dosáhnout? Jakými prostředky?

– zohledňuje také zvláštní didaktická hlediska – co bude z učiva pro žáky nejobtížnější? jak budu žáky aktivizovat?

– výchovná hlediska – jak mohu učiva výchovně využít?

– organizace vyučovací jednotky (jaké pracovní podmínky musím zajistit?), (kolik času mohu věnovat jednotlivým fázím?)

Struktura:

– práce s tematickým celkem a tématem

– stanovení V-V cílů výuky – kognitivní + afektivní + psychomotorické

– didaktická analýza učiva, obsah výuky – jaké pojmy a vztahy si má žák osvojit

– výběr učebních úloh a aktivit – dle Tollingerové, tvorba na základě stanovených cílů

– výběr forem a metod výuky

– Výběr zázemí, pomůcek a techniky