11-SomN

s antigenem

 Výkonné složky nespecifické imunity jsou:

1. Fyzikální a chemické bariéry organismu – kůže a sliznice jsou chráněné mukózním sekretem

a řasinkové epitely vytvářejí mechanickou zábranu proti vniknutí cizorodých látek do organismu.

Největší riziko je přes sliznici trávicího, dýchacího a močopohlavního ústrojí, kde je organismus
od vnějšku oddělen jen tenkou vrstvou epitelu, ten ale produkuje látky tvořící bariéru (př.: sliny
a slzy obsahují lysozomy narušující bakteriální stěnu)

2. Bazofily - uvolňující ze svých granul histamin – jeho účinkem dochází k dilataci cév a zvyšuje se

prostupnost vlásečnic – a usnadní se tak průchod proteinů a leukocytů z krve do tkání, kde mohou
čelit patogenu

3. Fagocytóza makrofágy a neutrofily – při styku cizorodé látky s fagocytujícími buňkami je tyto

buňky rozpoznají a pohltí je. Uvnitř může být infekční částice rozložena

4. Komplementové proteiny – skupina tkáňových a membránových proteinů, které jsou lokálně

aktivovány v místě zánětu

5. Buňky zabíječi – jsou typem leukocytů specializovaných na obranu proti virům a nádorovým

buňkám – rozpoznají změny na povrchu buněk infikovaných a usmrtí je

Specifická imunita

 Evolučně vyspělejší, základní rysy jsou opačné než u nespecifické

 Není vrozená – organismus ji získává až po setkání s příslušným antigenem

 Je specifická – každá specificky imunitní buňka je určená k rozpoznání jediného druhu antigenu
 Vyznačuje se imunologickou pamětí – opakovaným setkáním s antigenem vyvolává stále silnější

a rychlejší imunitní odpověď

 Na specifické reakci se podílejí B-lymfocyty a T-lymfocyty které na svém povrchu mají buněčné

receptory, které jsou schopné se specificky vázat na konkrétní antigen

1. B- lymfocyty

-

Zajišťují tzv. humorální imunitu

-

Jsou namířeny proti extracelulárním antigenům (jakékoliv biologické molekule)

-

Po stimulaci receptoru antigenem se dělí, diferencuje a dává vzniknout dvěma základním

typům efektorových buněk

-

Plazmatické buňky (mají životnost pouze několik dní a uplatňují se při akutní infekci)

-

Paměťové buňky (vznikají v menším počtu a mají dlouhou živostnost – jsou připraveny
při opakovaném setkání zasáhnout rychleji a masivněji)

2. T-lymfocyty

-

Po vzniku v kostní dřeni migrují do brzlíku, kde dozrávají a získávají tzv.imunokompetenci

-

Jsou specializovány k rozpoznávání intracelulárních antigenů (téměř výhradně peptidů)

-

To má velký význam u infekcí, kdy patogen většinu času žije a rozmnožuje se uvnitř
hostitelských buněk a je tak nerozpoznatelný B-lymfocyty

-

T-lymfocyty se dělí na

-

TcLymfocyty (cytotoxické buňky) – ničí buňky vlastního těla, pokud jsou rozpoznány

jako cizorodý antigen