18-SomN

-

V průběhu akčního potenciálu sledujeme nejprve počáteční změnu depolarizace

Depolarizace

 Ztráta napětí – obvykle prudká na buněčné membráně

 V klidovém stavu je membrána ve stavu polarizace, vnitřek buněk je proti povrchu záporně nabitý
 Depolarizace je umožněna náhlou změnou vlastností membrány, zejm. její zvýšenou propustností pro

ionty natria, jejichž koncentrace uvnitř buňky je nízká

 Kladné natrium pak proudí do nitra buňky, které tak přechodně ztratí svůj záporný náboj

 Depolarizace je první fází akčního potenciálu, v jeho závěru pak dojde k repolarizaci, tj. k obnovení

původního napětí

Hyperpolarizace

 Stav než dojde k závěrečné repolarizaci a úplnému obnovení klidového potenciálu, kdy je rozdíl

potenciálů uvnitř a vně buňky po určitou dobu vyšší než v klidu

1

- nemusí být – pak hovoříme o šedých nervových vláknech

Podnět  změna zevního nebo vnitřního prostředí, která je vnímána receptory

 Aby byl podnět účinný, musí mít některé vlastnosti:

-

Kvalita – která je pro daný podnět specifická – adekvátnost

-

Kvantita – musí být nejméně prahová (tzn. nejmenší intenzita podnětu, která je účinný)

-

Doba působení podnětu – prahový podnět musí působit určitý čas, aby se uplatnil, čím větší je
intenzita podnětu tím kratší dobu může působit, aby byl účinný

-

Rychlost změny intenzity – při zvyšování intenzity podnětu musí tato změna nastat rychle, ne
pomalu. Mohlo by pak dojít k tzv. plížení podnětu, kdy dojde k účinnosti podnětu až po
několikanásobném překročení prahové intenzity

Vzruch je základní funkční jednotkou neuronu (jehož projevem je akční potenciál, bez vzájemné návaznosti
na neurony by ale tato schopnost nebyla využita. Propojením neuronů a předávání informací dalším nervovým

buňkám či výkonným orgánům vzniká funkční jednotka nervové soustavy – reflex.)

 Elektrické projevy - popisuje akční potenciál
 Při průchodu vzruchu vzrušivou tkání dojde ke změně membránového elektrického potenciálu

 Chemické – iontové změny během depolarizace, hyperpolarizace, repolarizace

Šíření vzruchu

 Šíří se po nervovém vlákně centrifugálně – od těla k periferii

 Rychlost šíření závisí na tom, zda jsou vlákna myelinizovaná a v jakém rozsahu

 Čím je vlákno silnější a má větší vrstvu myelinové pochvy, tím je rychlost větší

 U nejsilnějších myelinizovaných vláken je to rychlost vedení až 120 m/s
 U tenkých nemyelinizovaných je to i 0,5 m/s

 Vzruch se šíří vždy jedním směrem

 Pokud má membrána myelinovou pochvu uspořádanou do internodií (zářezy) vzruch je přeskakuje –

tomuto typu vedení vzruchu se říká saltatorní

 Vzruch ve formě akčního potenciálu dospěje až na konec axonu k synapsy