18-SomN

 Tyto nervy pleteň nevytvářejí

 Nervy jsou určeny pro mezižeberní svaly a kůži hrudníku, dolní nervy inervují i svaly stěny břišní a

kůži břicha

Bedrokřížová pleteň (plexus lumbosacralis)

 Mohutná nervová pleteň, která vzniká spojením všech nervů bederních, křížových

a nervu kostrčního

 Nervy této pleteně inervují senzitivně i motoricky svaly a kůži dolní části břicha,

pánevní dno, zevní pohlavní orgány a dolní končetiny

 Z této pleteně vychází nejdelší a nejsilnější nerv lidského těla, nerv sedací (nervus

ischiadicus)

B) Funkce neuronu - membránový potenciál, depolarizace, hyperpolarizace, podnět, vzruch, projevy
vzruchu (elektrické, chemické), vedení vzruchu, synapse (úprava, typy, funkční vlastnosti synapsí),

synaptické potenciály, mediátory.

Neuron

 Funkční a anatomická jednotka nervového systému

 Skládá z těla dvou typů výběžků, aferentních dendritů a eferentních neuritů (axonů)

 Tělo – je v něm uloženo jádro, cytoplazma a organely
 Dendrity

 Představují zpravidla početné stromečkovitě se větvící výběžky neuronálního těla

 Mohou být hladké, ale běžně se na nich vyskytují drobné výběžky – dendritické trny

 Informace vedou vždy k buněčnému tělu – tedy dostředivě

 Axon

 Výběžek odstupující z axonového hrbolku na těle neuronu

 Informace vede směrem od těla neuronu tedy odstředivě

 Mají různou délku a větví se až v terminální části, konečné větvení = telodenrie
 Axon bývá1 obalen myelinovou pochvou

 V CNS (mozku a míše) vzniká tato pochva tak, že výběžky oligodendroglie obtáčí jednotlivé axony,

v periferním nervovém systému (mozkové a míšní nervy) jsou tvořeny Schwanovými buňkami

 Pochva netvoří souvislý obal – je přerušována a tyto přerušení se nazývají Ranvierovy zářezy

Membránový potenciál

 Rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány

 Z fyzikálního hlediska je to vlastně napětí na semipermeabilní membráně

 dělí se na:

1. Klidový membránový potenciál

-

Dán nerovnoměrným rozdělením základních fyziologických iontů (ionty draselné, sodné, chloridové
a vápenaté) po obou stranách buněčné membrány

-

Vzniká díky rozdílné propustnosti membrány pro různé ionty

-

Zevní strana buněčné membrány je nabita kladně, vnitřní záporně

-

Vytváří se na všech živých buňkách v podmínkách fyziologického klidu

2. Akční membránový potenciál

-

Lze vyvolat, pouze je-li membrána neuronu podrážděna prahovým nebo nadprahovým podnětem

-

Akční potenciál se chová podle zákona všechno nebo nic  neobjeví se, pokud je velikost podnětu
podprahová

-

Pokud je prahová/nadprahová objeví se bez ohledu na konkrétní intenzitu podnětu vždy stejný akční
potenciál