9 did_ucebnice

 Logické (ucelená struktura poznatků a rozčlenění učiva)

 Psychologické (přiměřenost učiva věkovému stupni žáka)

 Lingvistické (jazyková správnost a stylistická úroveň)

 Estetické (vhodné výtvarné a typografické ztvárnění učebnice)
 Hygienické (přiměřený objem a hmotnost učebnice, kvalita papíru)

Požadavky na moderní učebnici

 Interaktivita (oboustranná komunikace při předávání učební informace).

 Multimediální zpracování učební informace (kombinace audiovizuální složky s písemnou

informací).

 Hypertextové zpracování učební informace (víceúrovňový přístup umožňující postupovat

v textu různými směry).

Evaluace učebnice

 Metody zkoumání a hodnocení učebnic lze třídit podle různých hledisek.
 Z hlediska předmětu zkoumání a hodnocení učebnice nebo z povahy metod užitých při zkoumání.

Měření didaktické vybavenosti učebnice

 Míra je založena na vyhodnocování rozsahu využití strukturních (verbálních a obrazových)

komponentů.

 Vyhodnocování je vyjádřeno pomocí kvantitativních koeficientů.

 Princip analýzy je následující:

-

V struktuře učebnice rozlišujeme 36 komponentů.

-

Každý z komponentů plní určitou specifickou funkci a k tomu používá specifický způsob
svého vyjádření.

-

Kteroukoli učebnici lze popsat na základě toho, které z komponentů jsou v ní zastoupeny a
které nikoliv.

-

Jednotlivé komponenty jsou rozčleněny

-

Do 3 skupin podle příslušné didaktické funkce komponentů.

-

Do 2 podskupin podle způsobu vyjádření určitého komponentu v učebnici.

 Všechny uvedené koeficienty nabývají teoretických hodnot v mezích 0 – 100 %.

 Při hodnocení platí, že čím více se pro určitou učebnici hodnota (E) blíží horní (maximální) mezi,

tím je její didaktická vybavenost vyšší.

 Maximální hodnota (E = 100 %) představuje teoretickou (ideální) hodnotu, která slouží jako

porovnávací kritérium při vyhodnocování konkrétních učebnic.

Měření obtížnosti učebního textu

 V pedagogických výzkumech lze obtížnost učebního textu posuzovat v podstatě dvojím způsobem

 První způsob spočívá v subjektivním odhadu, který realizují buď experti, nebo uživatelé učebního

textu (např. žáci nebo studenti), kteří pak pracují s posuzovacími škálami typu:

 jednoduchý jazyk

1 2 3 4 5 N složitý jazyk

 těžké pojmy

1 2 3 4 5 N

přiměřené pojmy

 podrobný výklad 1 2 3 4 5 N všeobecný výklad

 zajímavý text

1 2 3 4 5 N nudný text

 Druhý spolehlivější způsob měření obtížnosti učebního textu je založen na objektivních

parametrech textu jako např. složitost nebo délka věty, množství a obtížnost pojmů, stupeň
opakování pojmů.

 Komplexní míra obtížnosti textu je určena zejména pro měření obtížnosti výkladového textu