A8.......................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
změna zavedena za císaře Claudia, aby se mohl oženit s neteří Agrippinou
určování pokrevního příbuzenství:
otec
domněnka zplození manželem:
zásada: pater est quem nuptiae demonstrant, otec je ten, kdo se s ženou oženil
otcem je manžel, když se dítě narodilo v době:
po 181.dnu od uzavření sňatku
do 10 měsíců poté, co manželství skončilo (smrtí manžela n. rozvodem)
domněnka vyvratitelná prokáže-li manžel:
že se s ženou pohlavně nestýkal (nepřítomnost, impotence)
že manželka už byla těhotná
důkaz musí manžela vyloučit, nestačí poukaz na to, že otcem může být někdo jiný
matka
zásada mater semper certa est, matka je vždy jistá
právo popřít manželské zplození měl pouze manžel (actio de paternitate)
až po manželově smrti mohl žalovat i někdo jiný (např. dědic)
děti nezplozené manželem děti nemanželské – jakoby vůbec neměly otce
pokrevní příbuzné z otcovy strany žádné
pokrevní příbuzné z matčiny strany, pouze ti
Příbuzenství agnátské
právní, umělé příbuzenství
mohlo se zakládat i rušit
východiskem stará římská patriarchální rodina
osoby, které byly podřízeny téže moci otcovské nebo manželské
otec rodiny, matka, synové, dcery, manželky synů, byly-li v manželově moci, vnuci
osoby, které by této moci byly podřízeny, kdyby její nositel ještě žil
po smrti pater familias - bratři, sestry, ostatní poboční příbuzní, pocházející z téhož mužského ascendenta
zakládají pouze muži
žena nemá nikdy moc nad jinými nemůže zakládat, ani zprostředkovávat agnaci zásada: mulier familiae suae et caput et finis est - žena je hlavou i koncem své rodiny
stupně se počítají stejně jako u kognátského příbuzenství
moc nad manželkou (manus) se klade naroveň moci otcovské:
manželka filiae loco (v postavení dcery) pro otce rodiny
manželka sorroris loco (v postavení sestry) pro své děti
synova manželka neptis loco (v postavení vnučky) pro otce
u řady členů splývaly agnátské vztahy s kognátskými (u dětí, vnuků ze syna)
někdo agnátem, ale ne kognátem (manželka syna podřízená manželské moci, manžel – manželka)
někdo kognátem, ale ne agnátem (emancipovaný syn, provdaná dcera podřízená manželově moci)
pro staré římské právo – rozhodující agnátské příbuzenství
v Zákoně 12 desek: při neexistenci testamentu povolává jako dědice jen agnáty
ke kognaci se začalo přihlížet v době císařství v justiniánském právu kognace převládá a vytlačuje agnaci
agnace se neomezovala na určitý stupeň (kognace měla právní význam do 7.stupně)
kde nebylo možné dokázat společné členství v rodině gentilita
svazek rodových příslušníků
pojítkem stejné rodové jméno
význam ve starší době v dědickém právu - zmizela ještě za republiky
Švagrovství – affinitas
umělé příbuzenství založené sňatkem a podmíněné trváním manželství
zaniká rozvodem nebo smrtí jednoho z manželů
affinita = poměr jednoho manžela k pokrevně příbuzným manžela druhého vztah:
ženicha k otci a matce nevěsty (tchán, tchýně)
k jejím bratřím a sestrám
manžela k dětem manželky (vitricus – otčím) manželky k dětem manžela (noverca – macecha)
affinita není vztah příbuzných jednoho manžela k příbuzným druhého (obvykle označováno švagr/švagrová)
v římském právu jen omezený význam, větší váhu připisovalo až středověké kanonické právo
považováno za relativní překážku v manželství