Velká francouzská revoluce – průběh, závěr, ohlasy po Evropě

Velká francouzská revoluce – průběh, závěr, ohlasy po Evropě

Srpnové dekrety Ústavodárného národního shromáždění - 1789

1. Zrušen sociální systém starého režimu (absolutismus, stavovské zřízení).
   Deklarace práv člověka a občana (náboženská a názorová svoboda, rovnost před zákonem, svobodné podnikání). Král ji odmítl, proto se stal zajatcem na zámku Tuilerie

2. 1789 - 91 reorganizace státu a církve:
   pravice = nepřátelé revoluce, levice = nejradikálnější = sansculoti (městské lidové vrstvy, republikáni), střed = rolníci. Skutečná moc v rukou buržoazie.

3. Decentralizace země: Zrušeny dosavadní provincie, země rozdělena na 83 departementů.
   Diferenciace uvnitř ÚNS : Vznikaly diskusní kluby: cordeliéři (nejradikálnější, přívrženci republiky a demokracie, G. J. Danton, J. P. Marat, J. R. Hébert), jakobíni (Mirabeau, Sieyés, Barnave, Robespierre)

• Krátce se pokusil o útěk, aby mohl zvenčí skoncovat s revolucí, ale zatčen na hranicích).
  Církev byla proti revoluci. Zabírání a prodej církevních statků.

• 1791 přijat Le Chaplierův zákon = zákaz spolčování dělníků pod hrozbou pokut a větení

• 3. 9. 1791 přijata 1. francouzská ústava, Francie se stala konstituční monarchií

• 1791 tzv. Pilnické prohlášení - dohoda Pruska a Rakouska o násilném potlačení revoluce, z obavy šíření revoluce za hranice Francie.

Období zákonodárného shromáždění 1. 10. 1791 - 20. 9. 1792.

• Ústavodárné shromáždění se mění na zákonodárné. V popředí stále pravice = konstituční monarchisté, tzv. feuillanti, střed = nezávislí poslanci, levice = menšina, radikální jakobíni, umírnění girondisté a klub cordeliérů (rozpuštěn 17. 7. 1792)

• 1. protifrancouzská koalice. Tvořilo ji Rakousko a Prusko.
  V dubnu 1792 vyhlášena válka Rakousku.

• Povstání lidu z 9. na 10. srpna 1792 - král zatčen a uvězněn, svržena monarchie.
  Moc se dostala do rukou komuny = obecní rada ze zástupců lidu, zvlášť sansculotů.
  20. 9. 1792 byla u Valmy zastavena pruská vojska a Francouzi přešli do protiútoku.
  Byla porušena ústava, zákonodárné shromáždění rozpuštěno, uvolnilo místo Konventu = konec 1. fáze.

Období girondistického Konventu 21. 9. 1792 - 2. 6. 1793
- Centrem dění se stal Konvent zvolený na základě všeobecného volebního práva, ale nebylo v něm zastoupeno rolnictvo. Projevovaly se v něm 2 politické frakce (kluby): girondisté = umírnění, poslanci z provincií hájící zájmy průmyslníků a obchodníků a jakobíni = radikální, tzv. Hora, v čele M. Robespierre, J. P. Marat, G. Danton. Uprostřed stál početný střed, společná snaha o odstranění krále

- 22. 9. 1792 vyhlášena republika.

- V lednu 1793 Ludvík XVI. seťat gilotinou, v říjnu následovala poprava Marie Antoinetty

- Z obavy před revolucí se vytvořila silná protifrancouzská koalice (Rakousko, Prusko, Španělsko, německé a italské státy, Velká Británie, později i Rusko).