Velká francouzská revoluce – průběh, závěr, ohlasy po Evropě

- Zhoršení hospodářské situace. Proti girondistům propukají povstání. Například povstání rolníků ve Vendée. Stupňování jakobínského teroru. →
31. 5. 1793 povstání pařížského lidu proti girondistům = 2. 6. 1793 konec vlády girondistů.
→ 1. 5. 1793 povstání pařížského lidu proti girondistům = 2. 6. 1793 konec vlády girondistů.

Období jakobínského teroru 2. 6. 1793 - 27. 7. 1794
- Jakobíni vládli prostřednictvím 2 institucí:

1. Výbor pro obecné blaho - v čele Maximilien Robespierre. Řídil obranu země, zahraniční politiku, válečnou výrobu a zásobování.

2. Výbor veřejné bezpečnosti - vedl boj s domácími odpůrci revoluce, dohlížel na policii.
   Jakobíni zrušili feudální povinnosti, šlechtické tituly, rozdělili obecní půdu. Září 1793 byl zaveden Zákon o všeobecném maximu (byly určeny nejvyšší přípustné ceny všeho zboží)

• 1793 byla sepsána demokratická ústava, která ale nevešla v platnost, protože revoluční doba potřebovala silnou diktaturu.

• V červenci 1793 byl zavražděn Jean Paul Marat. Jeho smrt byla záminkou k rozpoutání hrůzovlády

• Země byla v totální válce. Zrodil se revoluční teror, pokus o zničení nepřátel revoluce. Nepřátelé revoluce byli zatýkáni a popravováni → Byli popraveni Danton a Desmoulins, protože chtěli ukončit teror. Strach zavládl i mezi jakobíny

• Vznik opozice: 26. 7. 1794 popraven Robespierre
  27. 7. 1794 thermidorský převrat

Období thermidorské reakce 27. 7. 1794 - 25. 9. 1795

• Politická moc přešla do rukou zbohatlíků revoluce. Pronásledování jakobínů.
  Velkoburžoazie povolala girondisty

• Srpen 1795 nová thermidorská ústava: zrušena opatření a reformy jakobínů, byla zachována republika, ale volební právo měli jen majetní

Období direktoria 26. 10. 1795 - 9. 11. 1799

• Nové zákonodárné shromáždění zvolilo pětičlennou výkonnou radu, zvanou Direktorium. Konstituuje se zákonodárný sbor o 2 komorách:
  Rada pěti set = dolní sněmovna
  Rada starších = senát

• Došlo k ekonomickému oživení.

• Formovala se levice z pozůstatků jakobínů, tzv. rovní. V čele Gracchus Babeuf 1796 spiknutí rovných – poraženo

• Zprava pokus royalistů (= přívrženci monarchie) o státní převrat - poraženi.
  Neklidná doba, nespokojenost s vládou. Nespokojená byla i buržoazie, která chtěla klid pro podnikání

• 9. 11. 1799 Napoleonův převrat = konec Velké francouzské revoluce

• Revoluce politicky a ekonomicky sjednotila zemi, zbavila ji provincialismu starého režimu a otevřela tak síly tržní ekonomie, a to nejen ve francii. Vytvořila první moderní občanskou společnost a občanskou armádu. Zavedla politiku pro občany a učinila suverenitu lidu základem legitimity západních vlád

OHLAS V EVROPĚ

• všude v Evropě se nacházeli skupiny obyvatel, které toužily po svobodě

• 1. zprávy přijaty s velikým nadšením, Paříž se stala „mekkou“ poutníků, kteří se do ní sjížděli z celé Evropy, aby vyjádřili své názory, nadšení, podporu…,

• Šlo o tzv. propagandu příkladem (nepromyšlená a neorganizovaná propaganda)

• Reakce v Evropě různá – nejednotný vývoj

• Rolnictvo – obvykle sympatie k revoluci, většina rolníků v Evr. – těžké podmínky (feudalismum, absolutismus, poddanství..) → revoluce mohla přinést určité uvolnění sociální a politické situace

• Měšťanstvo(rodící se buržoazie) – většinou proti revoluci, snaha něco změnit, ale pomocí reforem, ne revolucí

• Šlechta – odmítavý postoj, vyhovoval jim dosavadní status, ale také výjimky

• Církev – odmítavý postoj

• Ústava vzorem pro mnohé evropské země – např. v Řecku – Rigas Feraios