Říman přednáška 5
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Právní jednání ženy nemá žádné účinky, není tedy zavazující.
Tento systém se změnil po třech punských válkách (poražením Kartága si Řím získal kontrolu nad západním středomořím.
Institut pekulium – je to majetek, který odevzdává otec synovi, nebo otrokovi a tento jedinec na majetku samostatně hospodaří, k právnímu jednání nepotřebuje souhlas svého otce. Pekulium omezuje odpovědnost pátera do výše hodnoty pekulia, ne celého majetku. Pokud by dal příkaz, aby správce provedl něco nad rámec pekulia, tak páter odpovídá celým svým majetkem.
Do pekulia spadá vše, co syn získal v důsledku vojenské služby.
Vlastníkem pekulia zůstává pořád páter familias a může jej synovi kdykoliv odejmout.
Pokud je pekulium zřízeno otrokovi a ten je propuštěn na svobodu, tak se pekulium považuje za darované
V časech pře Justiniánem byla vytvořeno skoro pekulium – pro majetez úřední služby, tento majetek se nestává vlastnictvím otce, ale syna, který s ním dipsonuje volně
Bona materna – majetek mateřský, matky (za císaře konstatina) – to co zdědí dítě po své matce se sice stává majetkem pátera familias, ale on s majetkem nesmí disponovat (může ho pouze užívat a těžit z něj); později rozšířeno i na to, co nabylo dítě po matčiných předcích
V 5. století byly za majitele tohoto majetku prohlášeny děti a otec měl pouze právo požívací ve stejné šíři, jalo má vlastník
Justinián rozšířil tento majetek na vše, co dítě nabylo jinak, než pekuliem, nebo dědictvím. Děti jsou z rozkazu císaře vlastníci a otec vlastnictví nemůže zcizit.
Později nazváno bona adventicia (majetek přicházející)
Justinián: jestliže děti zemřou, ať se dědí ze zákona.
Manželství je také velmi ovlivněno otcovskou mocí (manž. = matrimonium)
Je to faktická skutečnost s právními účinky, není to právní vztah.
Je to trvalé společenství muže a ženy založené na trvalé úctě za účelem plození dětí
Matrimounium – legitimní manželství – mezi osobami s ius conubi (s právem uzavítrat manželství dle ř. práva, to měli všichni římští občané, nebo latini, nebo získáno jako výsada.
Dítě z tohoto manželství má ochranu římského práva a dědí dle římského práva
Nemusí být vždy občanem, pokud byl otec latin
Contubernium (chýše) – trvalé soužití mezi otroky, nebo mezi svobodnou a otrokem. Taková žena se sama stává otrokyní. Děti z takových nemohou uzavírat manželství
Konkubinát – trvalé spojení s ženou nižšího spol. ustanovení, často uzavírali vojáci. Vojenský stav byl dočasnou překážkou uzavření manželství. Děti následovaly postavení matky, ne otce.
Trvalé společenské soužití se svobodnou ženou bylo bráno jako cizoložství a bylo stíháno peněžitou pokutou
Afectio maretalis – manželská náklonost, ta se musí nějak projevovat navenek, což se nazývá manželská čest. Musí spolu chtít trvale žít a to demonstrovat navenek ve společnosti
Manželství tedy trvá tak dlouho, dokud manželé chtějí žít spolu