Ústavněprávní dějiny novověku přednáška 21.11.

Ve 13 článcích bylo také, že říše může vydávat právní předpisy pro protektorát. Protektor tedy může vydávat, co chce, ať se to autonomní správě líbí, nebo ne.

Postavení české národní rady – stalo se vůdčím orgánem českého povstání, ujal se moci 5.5. 1945. Vznikla 30.4. 1945, měla 25 členů a v čele stál Albert Pražák. Tento orgán se hlásil ke košické vládě a vystupovala jako zmocněnec této vlády, než se plně ujme území. Povstání vypuklo živelně (jedno z prvních míst byl Přerov, bylo velmi rychle potlačeno).

5.5. česká národní rada vydala prohlášení, že stává představitelem výkonné a zákonodárné moci na našem území.

10. května přiletěla košická vláda do Prahy a 16. května se Česká národní rada sama rozpustila.

Slovesnká národní rada vzniká vánoční dohodou 1943, sama se prohlašuje jediným normotvorným orgánem na Slovensku a na nějakou dobu úplně vyřazuje dekrety Beneše z Londýna. Slovensko pak tedy muselo být reintegrováno – vzniká 1. Pražská dohoda, kde se určuje, jaké má kdo kompetence. Pokud měl na Slovensku platit dekret, tak se souhlasem Slovenské národní rady. Navíc ta po roce 1945 nerozpouští sama sebe, ale aktivně se zapojuje a poté je integrována do ústavního systému. 44.45 – 68 je to představitel slovenské autonomie. Tento původně revoluční orgán je původně rozšiřován a na Slovensku zůstává až do dnes.

Slovesnsko:

Sešel se sněm a 14.3. 39 vyhlásil v zákoně č. /1939 nezávislost „o samostatném slovenském štátě“. Sněm se stává zákonodárným orgánem tohoto státu, má své předsednictvo a to jmenuje vládu jako výkonný orgán. Už 24.3 bylo vydáno vládní nařízení o zajišťovacím uvěznění nepřátel Slovenského Štátu. Dle toho byl ministr vnitra zmocněn, aby dal zajmout do vazby nepohodlné osoby. K tomu měl být zřízen zajišťovací tábor k prospěšným pracím.

Etapy Slovesnkého Štátu: republika, která převzala některé tradice z první republiky, ale už v ústavě se ukazuje, že to s demokracií nemá nic společného, že se jedná o nástroj Hlinkovy Strany (nazývá se někdy klerofašistickým státem) Slovenští představitelé se víc a víc inspirovali v Německu, Tiso byl navíc katolický kněz. Slováci táhli s Německem na Sovětský Svaz. Nejhrubším porušováním práv bylo potlačování Židů. Hlinka neměl s nacismem nic společného, byl to pouhý autonomista, který zemřel krátce po Mnichovu (válečný zločinec je Tiso)

1. Fáze: první rok a půl. Systém je sice nedemokratický, ale ještě nedochází k přílišnému porušování lidských práv, což se nelíbí Němcům.

2. Fáze 40-léto 44: masové porušování práv lidu, Židé jsou vymezeni nejdříve nábožensky, později rovnou rasově, jejich potlačování je podobné, jako v protektorátě. Vydán židovský kodex č. 198/1941 o právním postavení židů („židovský kodex“) Židé jsou odsouzeni k fyzické likvidaci, jejich vystěhování je ustanoveno 68/1942 ústavním zákonem o konfiskaci veškerého majetku a vystěhování Židů.