Ústavněprávní dějiny novověku přednáška 21.11.

Výjimku z vystěhování tvořili určití lidé, např. ti, kteří se do nejpozději do 14. 3. 1939 stali příslušníky křesťanského vyznání, dále ti, kteří neměli za partnera Žida a další. Ostatní byli vystěhováni, jejich majetek propadl státu. Tuto činnost vykonávaly Hlinkovy gardy (obdoba SS na Slovensku). Bylo vystěhováno 60 000 Židů a málokterý z nich přežil, zejména po vypuknutí psovstání.

3. Fáze: od vypuknutí slovesnkého národního povstání až po obnovení Československa. V této době je režim teroristický, dochází k potlačování partizánů a masovému vraždění obyvatelstva.

Ústava slovesnkého Štátu

Přijata 21.7.1939

Číslo 185/1939

• Obsahovala preambuli a 13 hlav:

  • Všeobecná ustanovení

  • Sněm

  • Prezident

  • Vláda

  • Státní rada

  • Politické strany

  • Stavovské zřízení

  • Územní samospráva

  • Soudnictví

  • Povinnosti a práva občanů

  • Církve

  • Národnostní skupiny

  • Přechodná a závěrečná ustanovení.

Jako celek vyznačuje četné demokratické prvky, však už je znát, že režim demokratický není dává to najevo. Pozdější novelizace to potvrdí (ve 40. letech na Slovensku bude zaveden vůdcovsý princip)

Preambule: Slovenský národ pod ochranou Boha všemohoucího se od věků udrřel v určeném životním prostoru si zřídil svůj svobodný Slovenský stát. Ten dle přirozeného práva sdružuje všechny mravní a přirozené v křesťanské národní pospolitosti…

Vlastní úprava: Stát označen za Republiku. MJe to stát unitární, hl.m. je Blava. Má jednotné a nedělitelné státní území. Zákonodárná moc náleží sněmu, ten je volen na pět let. Má osmdesát solanců. Po celou dobu štátu se však žádné volby nekonaly. Postupně se prodlužovalo funkční období až do roku 1946, ale 45 stejně štát zaniká. Pokud se nějaké mandáty ve sněmu uvolní, tak nového jmenuje prezident. Poslanci skládali specifickou přísahu – slib. Bylo také ustanovení, že poslance, který byl nesvědomitý, mohl být státní radou na návrh předsednictva sněmu zbaven mandátu. Už ústava počítala s tím, že se dá vydávat vládní nařízení s mocí zákona. Postupně síla sněmu klesá. Při Slovenském nár. povstání je sněm zcela vyřazen ze hry. Byla zde tedy snaha demonstrovat, že vše je právně legitimní.

Dále hlava státu – volena sněmem. Byl zvolen pouze jednou zvolen Robert Tiso a to na sedum let. Prezident musel mít v době volby alespoň 40 let. Přísahal, že povede stát tak, aby se v něm uplatńaovla duch křesťanské lásky. Prezident nebyl ze své fce odpovědný a potřeboval kontrasignaci.

Vláda – členové jmenování prezidentem a vládě šlo vyslovit sněmem nedůvěru.

Státní rada (postupně se tala bezvýznamným orgánem, měl kopírovat velkou fašistickou radu z Itálie. 6 členů jmonavl prezident, 10vysílala hlinkva nár strana, další posílají po jednom, také stavy, členy vlády jsou virilisticky předseda vlády a předseda sněmu.