Ústavněprávní dějiny novověku přednáška 21.11.

1. konmpetec: zjišťovat, jestli prezidnetvi nevznikl zdravitní problém výkonu fce

Rozhodoval o nevhodnosti poslbaců a zbavení mandátu.

Zákonodárná inisiativa

Podával prezidentovi a radě dobrozdání v kulturních otázkách

Šlo o stavosvké zřízení: dle ústavy jsou občané rozděleni do 6 stavů: zemědělství; průmysl; obchod a živnosti; pracovnicí peněžnictví a pojištovnictví; svobodná podnikání; osvětoví pracovníci

Stavy se měy oraganizova na samosprávbném pribncipu a měl nad nimi být vykonáván státní dozor.

Politické strany: Počítalo se s tím, že se Slováci účastní politické života pomocí hlinkvy strany, ostatní národové pomící svých stran.

Ústava odkazovala na zákon 245/1939 o hlinkově ludověj strany = stanovy strany ve formě zákona. Později vydán úsztavní zákon 215/1942 o hsls – zavedení vůdcovského principu a ideová orientace na Německo. Slovensko tedy zastupuje Vodca, nebo jím pověřený člen Slovenské strany.

Vůdce byl nejvyšší předtsvitel strany a určoival směr politiky HSLS. Vše co vydá, je závazné. Sučástí politického života je i hlinkova garda a hlinkova mládež, obě jsou stejně jako starna upraveny právně.

Vedle toho ppůsobí strany nárpdnostních skupin, občané jsou zapisovíni do kastastrů.

Církve: podle ústavy stanovena poivinost vyučování náboženství na lidvých a středních školách kvalifikovanými příslušníky církví za dohledu státu.

Svobodu projevu má člověk jen v mezích křesťanské morálky. Katalog základních práv se zmenšil od první republiky ( situace nodpovídal papíru)

Zakotvena vojenská služba, daňová povinnost a povinnost pracovní.

Zakázáno vykořisťování sociálně slabých občanů.

Území rozděleno na 6 žup. V čele je župan.

Soudnictví upraveno relativně demokraticky, představovalo ostrov demokracie fungování.

V soudním systému nebyl do roku 1944 vynesen žádný rozsudek smrti.

Měly býz zajištěny prvky ochrany ústavnosti. Měl vzniknout ústavní soud. Co je v rozporu s ústavou a s nezávislostí státu pozbývá platnosti.