přednáška číslo 1 - vítová

Odlišení soukromého a veřejného práva (teorie)

• Zájmová teorie: Huius studii duae sunt positiones publicum et privatum … publicum ius est quod ad statum rei Romanae spectat, privatum quod ad singulorum utilitatem… (tato studie má dva objekty, právo veřejné a právo soukromé … právo veřejné upravuje organizaci věcí veřejných, právo soukromé sleduje zájem jednotlivce).

  • Pb: vágnost – nepomůže k řešení složitých případů

  • Př.: koupě počítačů pro soudy

• Mocenská teorie : kritériem je nadřazenost, resp. podřazenost – zda lze jednostranně ukládat práva či povinnosti

  • Správní akt X smlouva

  • Pb. veřejnoprávní smlouva

• Teorie organická: rozhodujícím kritériem je skutečnost, zda se právní subjekt ocitá v určitém právním poměru (vztahu) z důvodu svého členství v některém veřejném svazku či nikoli. Dnes nejčastěji používaná.

  • Koupě počítačů pro soudy – soukroměveřejnoprávní vztah

  • Veřejnoprávní smlouvy

---

• Tzv. metoda právní regulace: specifický způsob právního regulování, vyjadřující povahu a míru působení jednotlivých účastníků právního vztahu na vznik a rozvíjení tohoto vztahu, resp. vyjadřující povahu míru účasti subjektů právního vztahu na formování jeho obsahu … jinými slovy: právním řádem předvídaný způsob vzniku a utváření obsahu právních vztahů posuzovaný z hlediska společenské aktivity samotných účastníků, kteří do těchto vztahů vstupují (Macur)

Soukromoprávní řád I.
Prameny, mezinárodní a komunitární kontext soukromého práva

Prameny soukromého práva

Prameny práva – základní rozlišení:

• V materiálním smyslu: skutečnosti determinující obsah právních norem

• Ve formálním smyslu: formy, které obsahují právní normy

  • Srov. závislost na pojmu práva (existují části práva, které nejsou obsaženy v nějaké formě, např. nepsané právní principy)

• Zdroje poznání práva: všechny skutečnosti, ze kterých získáváme poznatky o platném právu (např. včetně judikatury)

• Jejich konkrétní podoba se liší dle právní kultury, ale i mezi jednotlivými právními řády v téže právní kultuře (např. obyčej). V následujícím se budeme zabývat prameny práva českého soukromého práva.

Právní předpisy

• Někdy se hovoří o obecně závazných normativních právních aktech

• Ústavní pořádek (čl. 112 odst. 1 Ústavy): Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.

  • Hierarchická výstavba právního řádu

• Mezinárodní smlouvy (čl. 10 Ústavy): Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

  • K ostatním mezinárodním smlouvám srov. nález ÚS ze dne 8. 3. 2007, sp.zn. Pl. ÚS 69/04