pravěk otazky

 Germánské

o kůže, kožešiny, vosk, med, pryskyřice, jantar

o v neposlední řadě otroci

 nález: Bronzová toreutika z Čech – vědro, cedník a naběračka

pohřební rituál a jiné rituály

 žárový ritus
 popelnicové a jámové hroby; vrstvové hroby
 žároviště, kultovní okrsky
 kostrový ritus
 bohaté hroby

o hrobky obložené kameny

o s vydřevenou pohřební komorou s množstvím milodarů, zejména římských importů

(starší doba římská – skupina tzv. typu Lubieszewo (Lübsow) – lubieszewska skupina,
mladší doba římská – skupina Leuna – Hassleben).

 královská hrobka z Mušova
 Popelnice z pohřebiště przeworské kultury z konce 1. stol. př.n.l. z Dolan u Olomouce

pohřební ritus

 pohřební ritus

o s vírou v posmrtný život souvisí i pohřební pohřební ritus

o spalování mrtvých a ukládání popela do nádob

 jsou známy i germánské popelnice s okénky, opatřenénými např. sklem, které navazují na

tradice pravěkých popelnic s ,,otvorem pro duši"

 popelnice ukládali do nevelkých hrobových jam na pohřebištích nebo na ústředních

hřbitovech

41

 inhumace, která sílí hlavně po válkách markomanských měla od začátku sociální podtext
 bohaté kostrové pohřby ukládali do prostorných vydřevených hrobek a vybavovali drahými

milodary

estetická kultura

 je v archeologických pramenech zastoupena stopami hudební aktivity, tj. pozůstatky

hudebních nástrojů

 používali rohy, flétny, píšťaly, měli i dřevěné bubny potažené telecí kůží
 k doprovázání zpěvu požívali různé typy lyr: šestistruné jsou doloženy z wyrttemberska,

drnkací lyra z Keln

obětiště

 chrámy nestavěli, neboť podle jejich názorů se nesrovnávalo ve vznešeností bohů, aby

uzavírali mezi čtyřmi stěny

 zasvěcovali jim proto lesy, háje, studny, prameny, bažiny, rašeliniště, jezera
 bohům přinášeli oběti i lidské (hl. válečné zajatce)
 jejich mumifikovaná těla jsou prvotřídními archeologickými materiály
 v Dánsku nalezeno okolo 20 bažiných obětišť

42

30. Uveď lokality s doklady pobytu Římanů na území ČR a Slovenska a charakterizuj je.

 území dnešních zemí Slovenska, Moravy a Čech sousedila na jihu s římskými provinciemi

Pannonií Superior (Z Maď.), Norikem ( Dolní Rak.), Raetií (Švýcarsko, Horní Rak.) a Germánií
Superior (J Něm.)

 severní hranice těchto provincií tvořila limes romanus mezi Římskou říší a Velkou Germánií
 středodunajský limes se dotýkal i území j Moravy a především J Slovenska
 dochovaly se tu, stejně jako s S Zadunají a v Dolním Rakousku, četné zbytky kostelů, stopy

pochodových táborů, i základy civilních římských staveb, např. venkovských sídel
postavených pro ,,klientské" krále a jejich vojensko uochranu, obchodních uzlů, vzané i
zbytky antických měst s dílnami a chrámy, i s pohřebišti římských občanů