pravěk otazky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
valkýry
37
29. Charakterizuj germánskou archeologickou kulturu – typy sídlišť, pohřební ritus, artefakty
atd.
v Čechách bývá římsko – barbarská označována také jako dobřichovická se starším stupněm
pičhorským (podle pohřebiště na , Pičhoře" u Dobřichovic) a mladším třebickým (podle
nekropole na ,,Třebické" tamtéž)
za úplně nejstarší archeologické doklady tlaku Germánů do Boiohaema jsou považovány
podmokelská (Podmokly) a kobylská (Kobyly u Turnova) skupina žárových hřbitovů v
S Čechách
kolem přelomu letopočtu se v Čechách rýsuje horizont památek planěnského typu (Planěny u
Kolína), spojovány s událostmi kolem příchodu Markomanů
keremika plaňanského typu je rozšířena po celém osídleném území Čech a její stopy najdeme
i na Moravě
Markomani se usadili v bývalé zemi Bojů a patrně z části i na Moravě a v severním Rakousku,
Kvádrové jihovýchodně od nich ve středním Podunají
na sever a západ od Markomanů bylo panství Hermundurů
nejistá je lokalizace Marsingů a Naristů
o Naristi seděli snad někde v jižních Čechách (připisuje se jim pohřebiště u Přešťovac)
či v horním Podují, kde ,,za hradbami hor" nazasahovali do válek své doby, což jim
bylo vyčítáno
na západním a středním Slovensku, snad i na severovýchodní Moravě, se do 2. stol. udrželi
kelští Kotinové, kterým bývá připisována púchovská kultura
keltsko – dácké obyvatelstvo jihozápadního a jižního Slovenska bylo v 1. stol. převrstveno
svébským lidem, jak svědčí velká žárová pohřebiště (Abrahám, Kostolná..), která nepochybně
souvisí s invazí Kvádů, s přesuny Marobudových a Katvaldových vojenských družin z Čech a s
vytvářením ,,klienských" útvarů typu Vanniova království
ne severním Slovensku vrcholí v prvých dvou stoletích vývoj púchovské kultury (hradiště
Skalka u Púchova), etnicky zcela jistě negermánské
ani na východním Slovensku svébský živel nepřevládl: keltsko – dácké lidstvo je tu postupně
od 2 -3.stol. Posilováno proudy lidu przeworské kultury od severu
s osídlením horního Potisí souvisí problém lipické kultury s tzv. Sivou keramikou, která má
vztahy k ukrajině černjachovské kultuře
z jihu zasáhli na východní Slovansko také sarmatští Jazygové, jejichž centrem bylo v 2.stol.
mezi Dunajem a Tisou
38
sídliště
neopevněné osady v nížinách
na sklonku DŘ osídlení i výšinných poloh
sídelní, řemeslnické a výrobní okrsky; kultovní a pohřební okrsky ???
polozemnice
obdélný půdorys, někdy vstupní výklenek
standardní rozmístění nosných sloupů
o sloupové jamky v hlavní ose, a s dvojicemi kůlů na delších stranách, popř. v rozích
o obvyklý počet 6
orientace poměrně ustálená V-Z
velikost 9 až 20m2
otopná zařízení se v polozemnicích nacházejí poměrně vzácně – vypálená mazanicová kra po