11. Univerzity

Univerzita II. - „moudrost si vystavěla chrám“

Univerzita (z lat. universitias – společenství) je vysoká škola, kde učitelé přednáší studentům o vědě ve více oborech. Univerzita vedle funkce vzdělávací má i významnou funkci veděcko-badatelskou. Vysoké školy neuniverzitního typu jsou u nás dosud pouze soukromé nebo některé vojenské.

Název odvozen od lat. univeristas – od společnost, sdružení (první středv. university byly jednoduše skupiny učenců)

Historie

Panuje spor o to, zda se počítají university v Pákistánu a Indii mezi nejstarší university. Universita v Takshashila byla založena v Pákistánu v 7. stol. př. n. l. a tamní studenti získávali akademické tituly po složení zkoušek. Podobně tomu bylo také na universita Nalande v Indii, která byla založena dokonce v 5. stol. př. n. l. tito studenti dokonce mohli získat také doktorský titul. Tato zmíněná města byla centry asijské vzdělanosti a studenti pocházeli z celé Asie. Nalanda byla také centrem buddhistické vzdělanosti.

Podobné university, anebo lépe školy podobného typu vznikaly také v Číně, Persii a na Středním východě.

Platonova Akademie byla založena 387 př. n. l. a vyučovalo se filosofii, matematice a tělocviku. Také jiná města antického světa měla university – Kos (medicína - Hippokrates), Rhodos (Filosofie). V Alexandrii byla velmi slavná knihovna a museum.

University podobné dnešním existovaly také v Persii a islámském světě – Akademie Gundishapur.

V Číně existovalo také mnoho podobných institucí ve smyslu západních universit – Shangxiang, universita Nanjing (3. stol.).

V karolínské době Karel Veliký vytvořil typ akademie, kt. se nazýval palácová škola (scola palatina) v Cáchách. Další byla založena Noyon. Učenci, aristokraté, duchovní funkcionáři i sám Karel sdíleli ideu vzdělávání všech obyvatel. Chtěli také vyučovat děti šlechticů jak vládnou a jak se starat o svou zem a bránit ji proti invazím a drancování. Tyto iniciativy byly předzvěstí universitního boomu v 11. stol.

Nejdříve university vznikaly z již existujících škol, především v místech, kde již vzdělanost měla určitou tradici. Podle některých názorů byly university a klášterní školy pokračováním klášterního vzdělání. A podle některých názorů není ani střed. univ. pokračováním antických (není – Stejskal, je – Hrabová  vznikla tedy jako nový typ vzdělání?).

• antické univ. nebyly pro všechny x středv. byly pro všechny – bezplatné

• vstup ve 14-ti letech, znalost čtení, psaní, lat. gramatiky

Za první universitu středv. typu může být považována universit Magnuata v Istanbulu z 9. stol. Následovala universita v Salernu, Bologni, Paříži.

Mnoho středv. university v Z-EV. byly zakládány pod ochranou katolické církve. Většinou se jednalo jak o katedrální školy, tak o university, kt. byly zakládány papež. bulami. Anebo statuty n. chartami panovníků. Např. v Anglii zakládal univ. Parlament. Zakládání škol se různí. Někde jsou/byly školy zakládány státem, někde jsou založeny díky dárcům anebo studenti musí platit poplatky. První mimoevropská universita byla Universita Sv. Tomáše Akvinského v Santa Domingu (1538).