přednáška 01

Jak již bylo uvedeno, při každém měření se uplatňuje zkreslující působení některých veličin, které jsou generovány prostředím, v němž měření probíhá, nejsou předmětem těchto měření, ale výsledky postupu měření mohou více či méně znehodnotit. Hovoříme o tzv. veličinách ovlivňujících (vlhkost, teplota, atmosférický tlak, ….)

Podstatnou nezbytnou vlastností měření je jeho opakovatelnost. Tím se rozumí shoda nebo výrazná blízkost výsledků několika po sobě následujících bezprostředně opakovaných měření téže veličiny na stejném objektu, stejnou měřicí metodou, ve stejném prostředí, za stejných podmínek. Všechny tyto údaje, tj. okolnosti měření, musí být zaznamenány.

Reprodukovatelností měření se rozumí shoda nebo výrazná blízkost výsledků měření téže veličiny získaných v různých časech, na stejném objektu, přičemž okolnosti měření se mohou změnit - prostředí může být jiné, měřicí metoda může být jiná, podmínky měření mohou být odlišné. Všechny výsledky měření však musí být údaji o všech těchto zmíněných okolnostech doplněny.

Neurčitostí měření (tolerance, absolutní hodnota největší možné chyby měření) jsou meze intervalu, mezi nimiž leží správná hodnota měřené veličiny. Šířka tohoto intervalu je dvojnásobkem absolutní hodnoty největší možné absolutní chyby měření (viz. dále).

2. Chyby

Chyby, jimiž jsou výsledky měření zatíženy se rozlišují podle několika hledisek:

• podle původu rozlišujeme chyby systematické a chyby náhodné

Chyby systematické jsou důsledkem použitých měřicích metod. Při opakování měření za stejných podmínek (stejnou metodou) se tato chyba opakuje jak co do velikosti tak i co do polarity. Systematickou chybu lze teoreticky stanovit, lze ji tedy odstranit korekcí (korigovat). Do této skupiny chyb patří především chyba měřicí metody, chyba nuly měřicího přístroje a chyba zesílení měřicího přístroje.

Chyby náhodné jsou důsledkem náhodných (stochastických) vlivů. Jsou tedy charakteristické nepředvídatelností svého výskytu, intenzity, doby trvání, časového průběhu, … Tyto chyby se při opakování měření i při zachování všech podmínek měření mění. Nelze je odstranit korekcí. Chyby tohoto charakteru lze vyhodnotit pouze statistickými metodami. To platí především pro šumy, pro chyby pozorovatele při odečítání hodnot z přístrojů, …

• podle intenzity působení okolního prostředí rozlišujeme chyby základní a chyby vedlejší

Chybou základní nazýváme chybu, která vzniká při měření, kdy jsou všechny použité měřicí přístroje provozovány za tzv. referenčních podmínek, tj. za podmínek, které stanovil výrobce každého užitých přístrojů. Tyto podmínky určují povolené rozpětí možného výskytu hodnot ovlivňujících veličin (teplota, vlhkost, napájecí napětí, vibrace, ….).