přednáška 14

z čehož vyplývá, že =' .

Pro okamžitou hodnotu pohybového momentu pak platí

(25)

okamžité hodnoty výkonu v proudovém a napěťovém obvodu

(26)

To je výsledný vztah pro střední hodnotu pohybového momentu wattmetru. Je vidět, že jeho velikost je určena součtem činných výkonů jak v proudovém tak i v napěťovém obvodu.

Pro ustálenou výchylku , jak již víme, platí

,

tzn. =>

(27)

Měření činného výkonu pomocí analogové násobičky:

(28)

Ke stejným účelům lze použít i měřicí transformátory:

Měření jalového výkonu:

Z mnoha metod, které je možné použít pro měření jalového výkonu střídavého proudu, zde uvádíme pouze jednu. A to proto, že lze aplikovat princip, který je určen pro měření výkonu činného.

Předpokládejme opět:

=>

Co se stane, když některý ze signálů posuneme o čtvrt periody () ? Uvažujme posunuté napětí. Přivedeme-li tedy na vstupní svorky wattmetru, tj. přístroje na měření činného výkonu, původní proud a posunuté napětí, údaj wattmetru bude následující (označme jej n(t) ):

(29)

Pro jeho střední hodnotu obdržíme

(30)

a to je jalový výkon Q .

Wattmetr lze tedy použít i pro měření výkonu jalového. Princip měřicího obvodu je uveden na obr. 10.

Členem, který zajistí fázový posun harmonického napětí o π/2 může být napěťový integrátor.