biofyzika zkouška 2

Fototerapie - změna konfigurace bilirubinu na fotoizomer tvořící H-vazby s vodou => zvýšení rozpustnosti a eliminace z organismu.

• Primární struktura – pořadí zbytků základních složek v řetězci

• Sekundární struktura – geometrické uspořádání řetězců polymeru

• Terciární struktura – prostorové uspořádání jednotlivých řetězců

• Kvartérní struktura – prostorové uspořádání a vzájemnou polohu jednotlivých subjednotek

31. Povrchové napětí. Význam kapilární elevace u rostlin. Povrchově aktivní látky (vznik micel,

lipidická dvojvrstva). Efekt plicních povrchově aktivních látek, Laplaceova rovnice.

Jevy na fázových rozhraních

Ve fyziologických systémech se vyskytují fyzikální fázové přechody ve dvou oblastech, na rozhraní

vzduchu a tkáně v plicích a na membránách.

Povrchové napětí

Na fázových rozhraních jsou interakce mezi molekulami odlišné od interakcí v objemových fázích – vzniká

Povrchové napětí: kapilární jevy

Kapilární elevace (kapalina pevnou látku smáčí) - vzlínání roztoků v kapilárních pórech rostlin.

Povrchové napětí: povrchově aktivní látky v plicích

• Tlak v plicních sklípcích je přímo úměrný velikosti povrchového napětí a nepřímo úměrný poloměru plicního sklípku.

• Tlak v menších plicních sklípcích by byl větší než ve větších, pokud by bylo v obou plicních sklípcích stejné povrchové napětí => Menší plicní sklípky by byly nestálé.

• Plicní povrchově aktivní látky zajišťují rovnoměrné nafukování a vyfukování plicních sklípků.

• Předčasně narozené děti nemají ještě vytvořeny surfaktanty v plicích = obtížné dýchání.

32. Disperzní soustavy. Hrubé a koloidní disperze a jejich vlastnosti (onkotický účinek, sedimentace krevních elementů, dialýza). Elektrická dvojvrstva. Izoelektrický bod.

Disperzní soustavy

- obsahuje alespoň 2 složky (nebo 2 fáze), přičemž jedna složka nebo fáze (disperzní podíl) je rozptýlena v druhé složce nebo fázi (disperzní prostředí)

- veškerá vodná prostředí v lidském těle (např. krev), extracelulární i intracelulární prostředí jsou disperzní soustavy

Třídění disperzních systémů podle velikosti částic:

- monodisperzní (stejná velikost částic)

- polydisperzní (částice různých velikostí)

- hrubé disperze (velikost částic 1 mm to 1 mm)

- koloidní disperze (velikost částic 1 mm to 1 nm)

Dialýza

Difuze malých molekul a iontů z koloidního roztoku přes dialyzační membránu do čistého rozpouštědla.

Hemodialýza – nahrazení nedostatečné nebo zaniklé funkce ledvin. Využití dialyzační membrány k odstranění odpadních látek metabolismu z plazmy (mimotělní cirkulace krve).

Peritoneální dialýza – využívá filtračních vlastností pacientova peritonea.

Koloidní disperze

Roztoky biopolymerů: koloidní disperze (bílkoviny, polysacharidy, nukleové kyseliny); velikost rozpuštěných makromolekul 10 - 100 nm. Velká afinita k molekulám rozpouštědla (vody) – lyofilní (hydrofilní) koloidy). Solvatační obal (vznik elektrické dvojvrstvy) způsobuje stabilitu těchto koloidů.