InfoA_Software

uvolňování paměti (když už proces paměť 

nepotřebuje), nastavovat ochranu paměti a 

eventuálně i správu adresace paměti.

•

Virtuální adresování - umožňuje operačnímu systému 

používat i jiná datová uložiště (např. pevný disk) k 

ukládání dat programů, která by jinak musela být v 

operační paměti počítače. Díky tomu může operační 

systém umožnit programům používat více paměti, než 

má operační paměť fyzicky k dispozici (virtuální 

paměť). 

Když program potřebuje data, která právě nejsou v 

operační paměti, jednotka pro správu paměti 

(obvykle součást procesoru) oznámí jádru OS, že tam 

nejsou, a jádro odpoví zapsáním obsahu nečinného 

bloku paměti na disk (když je to nezbytné) a nahradí 

jej daty, která si vyžádal program. Poté může program 

pokračovat od bodu, kde byl zastaven. 

39

Správa zařízení

• Periferní zařízení (např. tiskárna, monitor) 

připojená k počítači jsou ovládána jádrem OS 
přes ovladače (driver) zařízení. 

• Například k zobrazení něčeho na monitoru 

musí aplikace vytvořit požadavek pro jádro OS, 
které ho předá ovladači displeje, který je poté 
zodpovědný za skutečné vykreslení znaků 
nebo pixelů.

40

Soubory

• Soubor (File) - pojmenovaná skupina informací, jako je 

program, data používaná programem nebo data 

vytvořená uživatelem uložená na vnější paměti (např. 

pevný disk). 

• Jeho jméno a další atributy umožňují rozlišovat jeden 

soubor od druhého. 

• Jméno souboru je často ukončeno tečkou a rozšířeno 

obvykle o tři znaky (přípona, extension), což 

operačnímu systému a aplikacím umožňuje 

identifikovat typ dat uvedeného souboru (např. přípona 

.docx identifikuje soubor jako dokument MS Word 

nebo přípona .jpg identifikuje soubor jako bitmapový 

obrázek).

41

Adresář

• Adresář (složka, direktory, folder) - speciální typ souboru. 

Adresář obsahuje katalog jmen podadresářů a souborů 

uložených na vnější paměti.