2_2_9_Termika-plyny

Lussacův zákon). Teplo přijaté plynem při izobarickém ději se rovná součtu přírůstku jeho 
vnitřní energie a práce, kterou plyn vykoná, tj. 

U

A

Q

p

∆

+

=

. 

Děj probíhající v ideálním plynu při stálé teplotě se nazývá 

izotermický děj. Při izotermickém 

ději s ideálním plynem stálé hmotnosti je součin tlaku a objemu plynu stálý, 

=

⋅V

p

konst. 

(Boylův-Mariottův zákon). Teplo přijaté plynem při izotermickém ději se rovná práci, kterou 
plyn při tomto ději vykoná, tj. 

A

Q

T

= . 

Děj, při kterém neprobíhá tepelná výměna mezi plynným tělesem a jeho okolím, se nazývá 
adiabatický děj. Koná-li plyn při tomto ději práci, koná ji jen na úkor své vnitřní energie. 
Kromě stavové rovnice platí pro ideální plyn při tomto ději 

Poissonův zákon  

=

⋅ κ

V

p

konst. 

Poissonova konstanta 

κ  je definována podílem tepelných kapacit  

V

p

c

c

=

κ

  , resp.  

V

m

p

m

C

C

=

κ

. 

Pro ideální plyn pro ni z teorie plyne 

i

i

2

+

=

κ

, kde i je počet stupňů volnosti molekuly 

ideálního plynu. 

Obecnějším dějem probíhajícím v ideálním plynu je 

polytropický děj. Při tomto ději se 

nemění tepelná kapacita plynu. Kromě stavové rovnice  se při tomto ději plyn řídí zákonem 

=

⋅ υ

V

p

konst., kde 

υ  je polytropický koeficient (exponent) a je definován vztahem 

υ

υ

υ

m

V

m

m

p

m

C

C

C

C

−

−

=

, kde 

υ

m

C

 je molární polytropická tepelná kapacita. 

0

=

υ

m

C

 odpovídá 

adiabatickému ději, 

V

m

m

C

C

=

υ

 izochorickému ději, 

p

m

m

C

C

=

υ

 izobarickému ději a 

∞

→

υ

m

C

 izotermickému ději s ideálním plynem. 

Termodynamický děj, při kterém je konečný stav soustavy totožný s počátečním stavem, se 
nazývá 

kruhový děj. Jeho grafickým znázorněním v p-V diagramu je vždy uzavřená křivka.