2_2_9_Termika-plyny

kapacita.  Zejména  u  plynů  pracujeme  s molární  tepelnou  kapacitou  Cm,  pro  kterou  platí 

.

m

C

c M

=

. 

Přechod  látky  z jednoho  skupenství  do  druhého  skupenství  nazýváme 

změna  skupenství. 

Těleso  o  hmotnosti  m  při  změně  skupenství  přijme  nebo  odevzdá 

skupenské  teplo  L  (tání, 

vypařování, sublimační). Skupenské teplo vztažené na 1 kg látky je 

měrné skupenské teplo. 

Fázový diagram látky se skládá z křivky tání, křivky syté páry a sublimační křivky. Každý 
bod příslušné křivky znázorňuje rovnovážný stav soustavy pevné a kapalné fáze, nebo kapalné 
a  plynné  fáze  syté  páry,  nebo  pevné  fáze  a  syté  páry  příslušné  látky.  Všechny  tři  křivky  se 
stýkají  v 

trojném  bodě,  který  znázorňuje  rovnovážný  stav  pevné,  kapalné  a  plynné  fáze  téže 

látky. Křivka syté páry je ukončena 

kritickým bodem, kterému odpovídá kritický stav látky. 

Křivky tání, syté páry a sublimace rozdělují rovinu fázového diagramu na oblasti znázorňující 
stavy látky v pevném, kapalném a plynném skupenství. 

Pára,  která  je  v rovnovážném  stavu  se  svou  kapalinou,  je 

pára  sytá.  Její  tlak  nezávisí  na 

objemu páry, závisí však na teplotě a druhu látky. 

Přehřátá pára má tlak a hustotu nižší než 

sytá pára téže teploty. 

Vnitřní energie tělesa je rovna součtu celkové kinetické energie neuspořádaně se pohybujících 
částic  tělesa  a  celkové  potenciální  energie  vzájemné  polohy  těchto  částic.  Vnitřní  energie  se 
může  měnit  konáním  práce  nebo  tepelnou  výměnou.  V praxi  jsou  důležité  děje,  při  kterých 
těleso  (soustava)  přijímá  nebo  odevzdává  energii  oběma  způsoby.  Pro  tyto  děje  platí