2_2_9_Termika-plyny

Veličiny 

τ

ρ

α

,

,

 závisí na vlastnostech tělesa, jeho teplotě a vlnových délkách, které 

vyzařuje. Pro pohltivost a odrazivost je rovněž důležitý stav povrchu. Hladké a leštěné plochy 
lépe odráží než drsné. 

Černé těleso (

1

=

α

) je idealizovaným modelem, který se používá při odvození zákonů pro 

tepelné záření těles. Důležitým zákonem pro vyzařování černého tělesa je 

Stefanův-

Boltzmannův zákon. Podle něj je intenzita vyzařování v celé oblasti spektra vlnových délek 
elektromagnetického záření vyzařovaného černým tělesem úměrná čtvrté mocnině 
termodynamické teploty tělesa, tedy 

57 

4

0

T

M

e

⋅

=

σ

, 

2.2.-64 

kde konstanta úměrnosti 

σ  je Stefanova-Boltzmannova konstanta. Její přibližná hodnota je 

8

10

67

,

5

−

⋅

=

σ

 W.m

-2.K-4. 

Těleso, pro které je pohltivost 

1

<

α

 a je stejná pro všechny vlnové délky záření (tj. nezávisí na 

vlnové délce), se nazývá 

šedé těleso. Stefanův-Boltzmannův zákon pro šedé těleso lze zapsat 

vztahem 

4

T

M

e

⋅

⋅

=

σ

ε

, 

2.2.-65 

kde 

ε  je emisivita tělesa. Platí pro ni 

α

ε = . Tento fakt obecně znamená, že tělesa pohlcují 

záření stejných vlnových délek, které samy vyzařují (je to důsledek Kirchhoffova zákona pro 
tepelné záření těles). O zákonech záření černého tělesa se více dovíte v úvodu do kvantové 
fyziky. Základním zákonem je Planckův vyzařovací zákon, při jehož odvození bylo poprvé 
využito myšlenky kvantování energie elektromagnetického záření. 

Přenos vnitřní energie prouděním je fyzikální děj, při kterém se přenos vnitřní energie z míst 
s vyšší teplotou do míst s nižší teplotou uskutečňuje prouděním tekutiny. 

Proudění například vzniká, zahříváme-li v tíhovém poli kapalinu nebo plyn zdola. Chladnější 
kapalina nebo plyn má větší hustotu, klesá v tíhovém poli dolů a vytlačuje teplejší kapalinu 
nebo plyn vzhůru. Proudící tekutina přitom přenáší vnitřní energii z teplejších míst do 
chladnějších. Tento příklad je příkladem