2_2_9_Termika-plyny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Při vyzařování tepelného záření tělesem se vnitřní energie tělesa zmenší o energii vyslaného
tepelného záření. Dopadá-li tepelné záření na těleso, část záření se odráží, část tělesem
prochází a zbývající část těleso pohlcuje. Vnitřní energie tělesa, na které dopadá tepelné záření,
se přitom zvětší o energii pohlceného záření.
Výchozími veličinami pro popis tepelné výměny zářením jsou zářivý tok a intenzita
vyzařování.
Zářivý tok
e
Φ (v termodynamice je to vlastně tepelný tok) definovaný vztahem
τ
d
dQ
e =
Φ
, je výkonem tepelného záření procházejícího danou plochou (jednotkou je 1 W).
Výkon tepelného záření vyzářený jednotkovou plochou se nazývá
intenzita vyzařování Me (v
termodynamice je to vlastně hustota tepelného toku). Intenzita vyzařování je definovaná
vztahem
dS
d
M
e
e
Φ
=
a jednotkou je 1 W.m
-2. V případě, že se jedná o dopadající záření na
těleso, je tato veličina nazývána
intenzita ozařování.
Dopadá-li na povrch tělesa zářivý tok
e
Φ , část zářivého toku
ρ
e
Φ se od povrchu tělesa odráží,
část
τ
e
Φ tělesem projde a část α
e
Φ se tělesem pohltí. Podle zákona zachování energie platí
e
e
e
e
Φ
=
Φ
+
Φ
+
Φ
α
τ
ρ
, nebo, vydělíme-li vztah
e
Φ , dostaneme
1
=
Φ
Φ
+
Φ
Φ
+
Φ
Φ
e
e
e
e
e
e
α
τ
ρ
.
2.2.-63
Ve vztahu 2.2.-63 je
e
e
Φ
Φ
=
ρ
ρ
odrazivost tepelného záření,
e
e
Φ
Φ
=
τ
τ
propustnost tepelného
záření a
e
e
Φ
Φ
=
α
α
pohltivost tepelného záření.
Je-li
1
=
α
a
0
=
=
τ
ρ
, nazýváme těleso č
erné těleso. Je-li
1
=
ρ
a
0
=
=
τ
α
nazýváme
těleso
bílé těleso. Je-li
1
=
τ
a
0
=
=
ρ
α
je těleso
dokonale propustné – v technické
termomechanice je nazýváno dokonale průteplivé.