4_5__Atomove_jadro

1.  Znát  složení  jádra  atomu,  hmotnostní  jednotku,  hmotnosti  a  náboje  částic 

atomu (protonu, neutronu a elektronu). 

2.  Umět napsat a vysvětlit rovnice přeměny částic jádra při jaderných dějích. 
3.  Číst  v Mendělejevově  tabulce  zápisy  prvků  (jejich  protonová  a  nukleonová 

čísla). 

4.  Odlišit nuklid, izotop, radionuklid a radioizotop. 

5.  Vyjádřit vztah pro vazebnou energii jádra a vztah pro hmotnostní schodek jádra. 
6.  Definovat  vztah  pro  vazebnou  energii  jádra  připadající  na  jeden  nukleon  a  znát  jeho 

význam pro uvolňování jaderné energie. 

7.  Nakreslit  přibližný  průběh  závislosti  vazebné  energie  připadající  na  1nukleon  na 

nukleonovém čísle, a to z hlediska klasifikace na lehká, stabilní a těžká jádra. 

Na  přelomu  19.  a  20.  století  došlo  k několika  významným  objevům,  které 
daly základ vzniku novým vědním disciplinám z oblasti struktury hmoty, a to 
především  fyzice  atomů  a  fyzice  elementárních  částic.  Rentgen  objevil 
paprsky  X  a  inicioval  tak  rozvoj  studia  struktury  atomů.  Becquerel  objevil 
přirozenou radioaktivitu uranové rudy. Rutherford rozlišil na základě různé 

pronikavosti radioaktivního záření paprsky alfa a beta. Thomson objevil elektrony a zjistil, 
že  jsou  částmi  atomů.  Curieová-Sklodowská  a  Sklodowský  objevili  radioaktivní  prvky 
polonium  a  radium,  později  rovněž  uměle  izolovali  čisté  kovové  rádium  z jáchymovského 
smolince. Všechny tyto poznatky směřovaly k hlubšímu poznání stavby atomu, tj. především 
k poznání jeho jádra. 
 
Jádro  atomu  je  centrální  část  atomu  o  poloměru  řádově  10