4_5__Atomove_jadro
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Radionuklid je nestabilní nuklid, podléhající samovolné radioaktivní přeměně. Radioizotop
je nestabilní izotop, podléhající samovolné radioaktivní přeměně.
Abychom mohli měřit, tj. srovnávat hmotnosti různých jader, zavádíme konvencí atomovou
hmotnostní jednotku jako jednotku hmotnosti v rámci jaderné fyziky (jde o 1/12 atomu
nuklidu uhlíku C
12
6
)
mu = 1,66.10
-27 kg.
4.5.- 5.
Nukleony jsou vázány v jádře jadernými silami, které jsou mnohonásobně větší než
odpuzování způsobené kladným nábojem protonů.
Vazebná energie jádra atomu EJ odpovídá práci, kterou musíme vykonat, abychom jádro
uměle rozštěpili na volné nukleony. Jde o významnou vnitřní složku energie tělesa. Můžeme
ji určit podle Einsteinova vztahu pro energii a hmotnostní schodek B definovat jako rozdíl
mezi celkovou energií nukleonů a energií experimentálně zjištěné hmotnosti mJ jádra
(
)
2
2
Bc
c
m
Nm
Zm
E
J
N
P
J
=
−
+
=
.
4.5.- 6.
648
Hmotnostní schodky jader jsou tabelovány, nicméně v průměru lze konstatovat, že dosahují
pouze 1% hmotnosti jádra.
Vazebná energie jader různých nuklidů se liší, protože se liší jejich hmotnosti. Pro potřebu
porovnávání se proto definuje poměrná veličina vazebná energie připadající na 1nukleon.
A
E
j
j =
ε
.
4.5.- 7.
Na obr. 4.5.- 3. vidíme závislost vazebné energie připadající na 1nukleon
ε
j na nukleonovém
čísle A. Nejstabilnější prvky jsou prvky s největší hodnotou