4_5__Atomove_jadro

tvořeny  monokrystalem  křemíku  nebo  germania  se  stopovým  množstvím  lithia,  nebo 
superčistým germániem. Ke svému provozu většinou potřebují chlazení na teplotu kapalného 
dusíku. 
 

Obr. 4.5.- 19. 

 
Měřením  energie  jaderného  záření  se  zabývá  jaderná  spektrometrie.  Rozdělení  četnosti 
emitovaných částic v závislosti na jejich energii nazýváme jaderné spektrum (alfa, beta, gama 
spektrum).  Spektrum  beta  je  spojité  s určitou  maximální  hodnotou  energie,  spektra  alfa  a 
gama  jsou  čárová.  Jaderné  spektrum  je  charakteristické  pro  každý  radionuklid  a  slouží  jako 
hlavní  zdroj  informací  o 

struktuře  atomového  jádra.  Jaderná  spektrometrie  se  využívá  ke 

kvalitativní  chemické  analýze  (podle  energie  emitovaných  částic, 
případně  podle  poločasu  rozpadu)  i  ke  kvantitativní  analýze  (podle 
intenzity záření příslušného radionuklidu).  
 
Na  obr.  4.5.-  20.  se  radioaktivní  Cs  rozpadá  beta  rozpadem  a  vyzařuje 
kvanta  gama  záření  o  různých  energiích,  které  odpovídají  rozdílům 
energetických  stavů  jimiž  jádro  při  své  přeměně  prochází.  Na  ose  x 
histogramu  vidíme  energii  emitovaných  částic  (v keV),  na  ose  y 
rozdělení četnosti impulzů v detektoru částic podle energie (v impulsech 
za minutu). 
 
 
 
 
 
 
Obr. 4.5.- 20. 
 
Užití  jaderné  spektrometrie  je  významné  např.  pro  aktivační  analýzu, 
pomocí  které  se    stanovuje  prvkové  složení  neznámého  vzorku  (obr. 
4.5.-  21.).  Vzorek  se  ozáří  nejčastěji  neutrony  v jaderném  reaktoru  (lze