3_04_Vedeni_ve_vakuu

428 

3.4. Vedení proudu v plynech a ve vakuu 

1. Seznámit se s principem vedení proudu v plynech.  
2. Umět popsat ampérvoltovou charakteristiku nesamostatného výboje. 
3. Nastudovat doutnavý, obloukový a jiskrový výboj. 
4.  Znát  mechanizmy  uvolňování  elektronů  z  povrchu  kovu  a  nastudovat  jejich 
technické aplikace.  

3.4.1. Vedení proudu v plynech 
Plyny jsou za běžných tlaků a teplot dobrými izolanty, neboť obsahují malou 
koncentraci  iontů.  Elektricky  vodivými  se  stanou  ionizací,  kdy  se  z 
neutrálních molekul plynu uvolňují elektrony. Může se také stát, že se elektron 
zachytí  na  neutrální  molekule  a  vznikne  tak  záporný  iont.  Rekombinace 
iontů,  která  vede  k  tomu,  že  z  iontu  stane  neutrální  molekula,  doprovází 

ionizaci.  Za  stabilních  podmínek  se  po  určité  době  objeví  rovnováha  mezi  ionizací  a 
rekombinací.  Ionizaci  vyvolávají  uměle  ionizační  činidla  (ultrafialové,  rentgenové,  gama 
záření),  případně  vysoká  teplota.  Ionizace  se  děje  i  přirozenou  cestou  vlivem  kosmického 
záření a záření radionuklidů obsažených v zemské kůře. Prostředky, které ionizaci vyvolávají, 
se nazývají ionizátory.  
 
Má-li  dojít  k  ionizaci  molekuly  (atomu),  tedy  k  vytržení  elektronu,  je  nutné  vnějšími  silami 
vykonat  na  elektronu  práci  proti  silám,  jimiž  se  atom  (molekula)  snaží  elektron  udržet. 
Minimální  energie,  která  je  potřebná  na  uvolnění  elektronu,  se  nazývá  ionizační  energie. 
Například ionizační energie vodíku je 13,595 eV, kyslíku 13,614 eV a dusíku 14,53 eV.