3_04_Vedeni_ve_vakuu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
KO 3.4.1.-1 Jakými prostředky lze podpořit ionizaci, jež nastává přirozenou
cestou?
KO 3.4.1.-2 Jak se nazývá horizontální část ampérvoltové charakteristiky
nesamostatného výboje?
KO 3.4.1.-3 Popište podmínky vzniku doutnavého, obloukového a jiskrového
výboje.
KO 3.4.1.-4 Jmenujte praktické využití doutnavého, obloukového a jiskrového výboje.
TO 3.4.1.-1 Po překročení zápalného napětí proud v plynu
a) prudce klesne.
b) prudce stoupne.
c) zůstane konstantní.
3.4.2. Vedení proudu ve vakuu
Samozřejmě i ve vakuu je elektrický proud zprostředkován nabitými částicemi, jenže ty se ve
vakuu nevyskytují. Musíme je proto dodat z jiného prostředí. K tomu slouží obvykle kov, z
něhož se mohou uvolňovat elektrony těmito mechanismy elektronové emise: termická
emise, fotoemise, autoemise a sekundární emise. K tomu, aby došlo k elektronové emisi, je
zapotřebí dodat elektronu energii, která odpovídá rozdílu mezi energií volného elektronu
uvnitř kovu a ve vakuu. Minimální hodnota tohoto rozdílu je vlastností pevné látky a nazývá
se výstupní práce (Tab. 3.4.-1).
431
Tab. 3.4.-1 Výstupní práce vybraných prvků v elektronvoltech (eV).
C
4,8
K
2,25
Ca
3,2
Mn
3,8
Cs
2,1
Na
2,3
Fe
4,6
Ti
4,45
Termická emise Poprvé ji zaznamenal T. A. Edison (1883). Jestliže se dostatečně zvýší teplota látky, začnou
se z ní uvolňovat elektrony. Termickou emisi můžeme pozorovat na dvouelektrodové
elektronce zvané dioda (Obr. 3.4.-4). Katoda je žhavena proudem z nízkonapěťového zdroje,
případně se dotýká topné spirály. Je připojena k zápornému pólu zdroje napětí U.