3_04_Vedeni_ve_vakuu

KO 3.4.1.-1 Jakými prostředky lze podpořit ionizaci, jež nastává přirozenou 
cestou? 
KO  3.4.1.-2  Jak  se  nazývá  horizontální  část  ampérvoltové  charakteristiky 
nesamostatného výboje? 
KO 3.4.1.-3 Popište podmínky vzniku doutnavého, obloukového a jiskrového 
výboje.  

KO 3.4.1.-4 Jmenujte praktické využití doutnavého, obloukového a jiskrového výboje. 

TO 3.4.1.-1 Po překročení zápalného napětí proud v plynu   
a) prudce klesne. 
b) prudce stoupne. 
c) zůstane konstantní. 
 

 
3.4.2. Vedení proudu ve vakuu 
Samozřejmě i ve vakuu je elektrický proud zprostředkován nabitými částicemi, jenže ty se ve 
vakuu  nevyskytují.  Musíme  je  proto  dodat  z  jiného  prostředí.  K  tomu  slouží  obvykle  kov,  z 
něhož  se  mohou  uvolňovat  elektrony  těmito  mechanismy  elektronové  emise:  termická 
emise, fotoemise, autoemise a sekundární emise. K tomu, aby došlo k elektronové emisi, je 
zapotřebí  dodat  elektronu  energii,  která  odpovídá  rozdílu  mezi  energií  volného  elektronu 
uvnitř kovu a ve vakuu. Minimální hodnota tohoto rozdílu je vlastností pevné látky a nazývá 
se výstupní práce (Tab. 3.4.-1). 
 
 

431 

Tab. 3.4.-1 Výstupní práce vybraných prvků v elektronvoltech (eV). 
C 

4,8 

K 

2,25 

Ca 

3,2 

Mn 

3,8 

Cs 

2,1 

Na 

2,3 

Fe 

4,6 

Ti 

4,45 

 
Termická emise Poprvé ji zaznamenal T. A. Edison (1883). Jestliže se dostatečně zvýší teplota látky, začnou 
se  z  ní  uvolňovat  elektrony.  Termickou  emisi  můžeme  pozorovat  na  dvouelektrodové 
elektronce zvané dioda (Obr. 3.4.-4). Katoda je žhavena proudem z nízkonapěťového zdroje, 
případně se dotýká topné spirály. Je připojena k zápornému pólu zdroje napětí U.