3_04_Vedeni_ve_vakuu

3 Pa) a samozřejmě po překročení zápalného napětí. Proudová 

hustota se pohybuje řádově v mezích 10

-1-10 A

⋅m-2 a je stacionární, pokud je přiložené napětí 

konstantní. Největší spád potenciálu je v blízkosti katody a je roven skoro celému napětí mezi 

434 

elektrodami. Rozložení potenciálu v plynu závisí nejen na druhu plynu, ale i na materiálu, ze 
kterého je katoda vyrobena. Spektrální složení světelného záření plynu je charakteristické pro 
daný  plyn.  Doutnavý  výboj  je  možné  použít  stabilizaci  napětí  stejnosměrných  zdrojů.  K 
rozšířeným  světelným  zdrojům,  které  pracují  na  principu  doutnavého  výboje,  patří  zářivky. 
Kompaktní  výbojky  v současnosti  nahrazují  obyčejné  žárovky  s  wolframovým  vláknem, 
neboť  při  srovnatelném  světelném  výkonu  mají  mnohem  menší  příkon  (Obr.  3.4.-2). 
Doutnavky jsou krátké trubice, ve kterých také probíhá doutnavý výboj. Vyžadují velmi malý 
příkon  a  proto  se  používaly  v  signálních  světlech,  odkud  je  vytlačily  světelné  diody.  V 
současnosti se používají například ve zkoušečkách nebo jako dekorativní svítidla. 
 
Obloukový výboj 
Narozdíl  od  doutnavého  výboje  vzniká  ve  velmi  širokém  oboru  tlaků.  Jedna  forma 
obloukového  výboje  je  pozorována  ve  vzduchu  atmosférického  tlaku.  Výboj  vydává 
intenzivní  záření,  které  má  ultrafialovou  složku.  Druhá  forma  obloukového  výboje  se 
projevuje  za  nižšího  než  atmosférického  tlaku,  jestliže  proudová  hustota  překročí  určitou 
hodnotu. Za vhodných podmínek (volba materiálu záporné elektrody) může obloukový výboj 
existovat, i když mají elektrody poměrně nízkou teplotu. 
 
V  minulosti  se  obloukový  výboj  používal  ve  svítidlech  (nahrazeny  vysokotlakými 
výbojkami),  v  současnosti  pro  tavení  v  obloukových  pecích  a  ke  sváření,  kdy  jednou 
elektrodou je svařovaný předmět a druhou elektroda obalená struskotvorným materiálem. 
 
Jiskrový výboj 
je samostatný nestacionární výboj s velmi krátkou dobou trvání. Je doprovázen světelnými a 
zvukovými  efekty.  Tento  výboj  nastává  za  normálního  tlaku  při  překročení  dielektrické 
pevnosti  daného  plynu,  tj.  intenzity  elektrického  pole,  která  způsobí  jiskrový  výboj.  Suchý 
vzduch  má  dielektrickou  pevnost  přibližně  3