3_04_Vedeni_ve_vakuu

Obr. 3.4.-2 
 
pracují na mnohem vyšší frekvenci (desítky kHz), které je dosaženo elektronickým měničem 
napájecího napětí. V současnosti nahrazují obyčejné žárovky s wolframovým vláknem, neboť 
při  srovnatelném  světelném  výkonu  mají  mnohem  menší  příkon  (Obr.  3.4.-2).  Doutnavky 
jsou  krátké  trubice,  ve  kterých  také  probíhá  doutnavý  výboj.  Vyžadují  velmi  malý  příkon  a 
proto se používaly v signálních světlech, odkud je vytlačily světelné diody. V současnosti se 
používají například ve zkoušečkách nebo jako dekorativní svítidla. 
 

 
Obloukový výboj 
Narozdíl  od  doutnavého  výboje  vzniká  ve  velmi  širokém  oboru  tlaků.  Jedna  forma 
obloukového  výboje  je  pozorována  ve  vzduchu  atmosférického  tlaku:  Poté,  kdy  se  dotknou 

dvě  uhlíkové  elektrody,  zahřejí  se  na  dostatečně  vysokou  teplotu 
Joulovým  teplem,  tzn.  přiloží  se  ke  zdroji  napětí  cca  120  V  (Obr. 
3.4.-3),  a  oddálí,  objeví  se  intenzivně  svítící  výboj  s  vysokou 
koncentrací nosičů volného náboje při poměrně malém napětí 20-50 
V.  Proudová  hustota  je  10

5  A

⋅m-2  a  více.  Obě  elektrody  se  značně 

zahřívají, více však elektroda kladná (3000-4000 °C). Pro zachování 
výboje je nutná dostatečná teplota záporné elektrody. Výboj vydává 
intenzivní  záření,  které  má  ultrafialovou  složku.  Druhá  forma 
obloukového  výboje  se  projevuje  za  nižšího  než  atmosférického 
tlaku, jestliže proudová hustota překročí určitou hodnotu. Za