3_04_Vedeni_ve_vakuu

.

konst

M

=

∆

∆

=

I

U

U

µ

433 

Autoemise 
Elektrony jsou vytrhovány z látky katody vnějším magnetickým polem, obvykle s intenzitou 
větší než 10

7 V

⋅m-1. 

 
Sekundární emise  
Je vyvolána dopadem urychlených elektronů nebo jiných hmotných částic na povrch katody. 
 

KO 3.4.-5 Vyjmenujte mechanismy uvolňování elektronů z povrchu kovu, 
které znáte. 
KO 3.4.-6 Co je výstupní práce kovu? 
KO 3.4.-7 Jaký je rozdíl mezi termickou emisí, fotoemisí, autoemisí a 
sekundární emisí. 
KO 3.4.-8 Popište konstrukci dvouelektrodové elektronky a triody. 

KO 3.4.-9 Vysvětlete princip činnosti obrazovky osciloskopu. 

U 3.4.-1 Vyjádřete v joulech výstupní práci železa (4,6 eV). 
 

Plyny  jsou  za  běžných  tlaků  a  teplot  dobrými  izolanty,  neboť  obsahují  malou 
koncentraci iontů. Elektricky vodivými se stanou ionizací, kdy se z neutrálních 
molekul  plynu  uvolňují  elektrony.  Může  se  také  stát,  že  se  elektron  zachytí  na 
neutrální molekule a vznikne tak záporný iont. Rekombinace iontů, která vede 
k  tomu,  že  z  iontu  stane  neutrální  molekula,  doprovází  ionizaci.  Za  stabilních 
podmínek  se  po  určité  době  objeví  rovnováha  mezi  ionizací  a  rekombinací. 

Ionizaci vyvolávají uměle ionizační činidla (ultrafialové, rentgenové,  gama záření), případně 
vysoká  teplota.  Ionizace  se  děje  i  přirozenou  cestou  vlivem  kosmického  záření  a  záření 
radionuklidů  obsažených  v  zemské  kůře.  Prostředky,  které  ionizaci  vyvolávají,  se  nazývají 
ionizátory. Minimální energie, která je potřebná na uvolnění elektronu, se nazývá ionizační 
energie. 
 
Jestliže  do  prostoru  s  vyšetřovaným  plynem  umístíme  dvojici  elektrod,  získáme 
experimentální uspořádání použitelné pro studium vedení elektrického proudu v plynech. Na 
elektrody se přivede z vnějšího zdroje napětí U a měří se proud. Pro malá napětí je výsledkem 
ampérvoltová charakteristika nesamostatného výboje (Obr. 3.4.-1). 
 
Na tvar ampérvoltové charakteristiky má značný vliv povaha ionizačního činidla. 
 
Jestliže  dosáhne  napětí  kritickou  hodnotu,  která  se  nazývá  zápalné  napětí  Uz,  přechází 
nesamostatný  výboj  v  samostatný.  Elektrický  proud  začne  prudce  růst.  Kritická  hodnota 
napětí závisí na součinu tlaku plynu a vzdálenosti elektrod (Paschenův zákon). 
 
Doutnavý a obloukový výboj jsou obvyklé formy stacionárního samostatného výboje. 
 
Doutnavý výboj vzniká  za  nízkého  tlaku  (1-10