Atom
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Atom je základní stavební částice chemických látek, skládá se z jádra a obalu
Atomové jádro se skládá z protonů a neutronů. Představuje 99,9 % hmotnosti atomu, ale je sto tisíckrát menší než obal.
Modely atomového jádra:
Kapkový
Slupkový
Kvantová mechanika popisuje stav části pomocí vlnové funkce ψ (ne polohou a hybností). Pro chemii je důležitá především v popisu elektronů. Vlnovou funkci můžeme spočítat pomocí Schrödingerovy rovnice.
ψ … popisuje stav částice
|ψ|2 … popisuje pravděpodobnost výskytu částice
Pomocí vlnové funkce můžeme určit orbitaly, které nám udávají místo výskytu elektronu s 95% pravděpodobností.
e- popisujeme kvantovými čísly:
HLAVNÍ – (n) 1…7, určuje E orbitalu
VEDELJŠÍ – (l) 0…n-1, určuje E a tvar orbitalu
MAGNETICKÉ - (me) -l…+l, určuje orientaci v prostoru
SPINOVÉ – (s) -1/2, +1/2
Degenerované orbitaly mají stejnou E (mají stejná hlavní a vedlejší k. č. a liší se magnetickým), jsou to ty orbitaly, které mají více orientací v prostoru (všechny kromě s orbitalu)
l = 0 – s orbital, není degenerovaný
l = 1 – p orbital, 3x degenerovaný
l = 2 – d orbital, 5x degenerovaný
l = 3 – f orbital, 7x degenerovaný
Pravidla obsazování orbitalů:
Výstavbový princip – orbitaly se zaplňují od toho s nejmenší E
ns (n-2) f (n-1) d np
Hundovo pravidlo – degenerované orbitaly se zaplňují po jednom e- teprve poté vznikají elektronové páry
Pauliho vylučovací princip – žádné dva elektrony se neshodují ve všech 4 kvantových číslech
Elektronová konfigurace popisuje uspořádání jednotlivých orbitalů a elektronů. Řídí se výše uvedenými pravidly. Často se používá zápis el. konfigurace podle vzácného plynu, která ukazuje pouze elektrony z valenční vrstvy.
Excitovaný stav nastává, pokud elektron přeskočí do vyšší energetické hladiny (např. důsledkem dopadu fotonu). Excitovaný stav má více E než stav základní. Excitace může vést k hybridizaci neboli vyrovnání energií orbitalů.
Ionizační energie je energie potřebná k odebrání e- z valenční vrstvy atomu za vzniku kationtu. Čím snáze atom tvoří kationty, tím menší ionizační E. Má stejný trend v PSP jako elektronegativita.
Elektronová afinita je schopnost atomu přijmout e- za vzniku aniontu. Čím snáze atom tvoří anionty, tím větší elektronová afinita. Má stejný trend jako elektronegativita.
Elektronový obal je pro chemii zásadní, protože ke vzniku chemické vazby jsou potřeba elektrony právě z obalu (konkrétně z valenční vrstvy).