Periodická tabulka

Vývoj PSP:

• 1829 Johann Wolfgang Döbereiner – zákon triád (atomová hmotnost prostředního prvku ze skupiny tří sobě podobných prvků rovna průměrné hodnotě atomových hmotností lehčího a težšího prvku dané triády), např. Cl, Br, I nebo S, Se, Te

• 1863 John Newlands – zákon oktáv

• 1864 Julius Lothar Meyer – Meyerova tabulka (obsahovala pouze 28 prvků, doplnil ji po uveřejnění Medělejovy tabulky)

• 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev – Periodická tabulka prvků, postavení podle atomové hmotnosti

Bohuslav Brauner – český chemik, vyčlenil lanthanoidy a aktinoidy

Krátká forma tabulky – skupiny A a B jsou pod sebou

Dlouhá forma – běžně používaná forma

Velmi dlouhá forma – lanthanoidy a aktinoidy nejsou vyčleněné pod tabulkou

Periodický zákon = vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomové hmotnosti

Rozbor PSP:

• 7 period, 18 skupin

• s, p, d, f prvky

• přechodné (d) /nepřechodné (s, p) /vnitřně přechodné (f)

• alkalické kovy, kovy alkalických zemin, přechodné kovy, kovy, polokovy, nekovy, halogeny, vzácné plyny, lanthanoidy, aktinoidy

• značka prvku, název prvku, protonové číslo, elektronegativitu, relativní atomová hmotnost

Trendy v PSP:

• Elektronegativita – největší má F, nejmenší Fr/Cs, je to schopnost atomu přitáhnout si vazebné elektrony

• Ionizační energie – energie potřeba k odebrání elektronu z atomu za vzniku kationtu, stejný trend jako elektronegativita

• Elektronová afinita – schopnost atomu přijmout elektrony za vzniku aniontu, stejný trend jako elektronegativita

• Atomový poloměr – opačný trend než elektronegativita

• Kovový charakter – opačný trend než elektronegativita (kovy jsou elektropozitivní)

• Bod tání – nejvyšší – kovalentní krystaly = nekovy, polokovy; kovové krystaly (nejvyšší W); iontové krystaly; nejnižší – molekulové krystaly (I2)

• Diagonální podobnost – Li a Mg, Be a Al, B a Si

• Relativní atomová hmotnost – roste podle protonového čísla (výjimka Te a I)

• Valenční vrstva – počet vrstev v obalu podle počtu period, počet elektronů ve valenční vrstvě určuje skupina

Periodické vlastnosti prvků a sloučenin:

Skupenství:

• Pevné – většina

• Kapalné – Hg, Br

• Plynné – H, N, O, F, Cl, vzácné plyny

Kovy – kovový lesk, elektrická a tepelná vodivost, tažnost a kujnost

Nekovy – nemají kovový lesk, nevedou elektřinu (kromě C) ani teplo, nejsou tažné ani kujné

Polokovy – jsou křehké, nejsou kujné, mají malou elektrickou vodivost

Vzácné plyny jsou téměř nereaktivní (díky zcela zaplněné valenční vrstvě)

Chalkogeny (VI. A skupina) a prvky V. A skupiny – směrem dolů přibývá jejich kovových vlastností

Alkalické kovy – snadno tvoří kationty, jsou velmi reaktivní – reaktivita stoupá směrem dolů, ve sloučeninách mají oxidační číslo +1

Kovy alkalických zemin - ve sloučeninách mají oxidační číslo +2