Strategické rozhodování v politice

nebo při posuzování věrohodnosti politiků 

-  každá skupina se skládá z  jedinců 
-  pokud chceme mít politicky aktivní sociální skupinu, musíme motivovat jedince 

Motivy politické aktivity širokých vrstev  

-  nejčastější motivy politické aktivity: 

  zájem  zlepšit  podmínky  života  pro  sebe  nebo  pro  blízké  v konkurenci  s jinými 

subjekty 

  hrozba z trestu při pasivitě nebo obavy ze zhoršení situace díky aktivitě jiných.  

-  lidé  se  stávají  politicky  aktivními,  když  si  uvědomí,  že,  pokud  chtějí  obhájit  své 

potřeby či zájmy proti jiným subjektům, musí se angažovat v politice 

-  motivace může být definována jak pozitivně – zlepšit podmínky pro jejich život, tak i 

negativně - někoho omezit 

-  negativní motivace:  

  jedinci  jsou  přesvědčování,  že  pokud  budou  pasivní  či  vyberou 

„nesprávný“  politický  subjekt,  dojde  k zásadnímu  zhoršení  jejich 
životních podmínek 

  výhodou negativní motivace bývá to, že není nutné předkládat pozitivní 

program 

-  vynucení si účasti  

  přijmout zákon, který bude neúčast trestat 
  riziko  -  lidé  hledat  důvody,  jak  se  své  povinnosti  z nejčestnějších 

vyhnout 

  budou  pravděpodobně  volit  menší  zlo,  při  zhoršených  podmínkách 

mohou ale zvolit kohokoli 

-  přesvědčování vybraných subjektů o tom, že je v jejich zájmu být politicky pasivní  

  přesvědčím je, že jim nic nehrozí a že se mají v podstatě dobře 
 

vysvětlím  jim,  že  za  ně  vyřeším  všechny  jejich  problémy  mnohem