Strategické rozhodování v politice

významem,  se  stává  veřejným,  společenským  nebo  dokonce  celospolečenským 
zájmem 

Společenský (celospolečenský) zájem  

-  zájem všech jedinců dané komunity 
-  ideální představou větší či menší části společnosti, která se vnutí zbytku společnosti 

Veřejný zájem 

-  spojuje zájem s činností aktivní části společnosti, tj. s veřejností   

Nositel 

(subjekt) 

Forma 

organizace 

subjektu 

Stupeň 

důležitosti 

Předmětné 

zaměření 

Časový 
horizont 
realizace 

Vztah k 

realitě 

Vztah k jiným 

zájmům 

zájem 

1 5  

 
Z  hlediska formy organizace společnosti se může jednat o zájem všelidský, národní, státní, 
třídní, stranický, frakční apod.  
Frakční zájem 

-  spojen s činností proudů uvnitř nějaké organizace, nejčastěji politické strany 
-  frakce jsou nositeli odlišného vidění priorit a usilují o možnost jejich šíření a prosazení 

v rámci dané organizace 

-  může vést jak ke snížení akceschopnosti této organizace, tak i k zreálnění její činnosti 

Stranický zájem 

-  spojen s upevněním vlivové či mocenské pozice příslušné politické strany 
-  vlivová nebo mocenská pozice umožňuje politické straně nejen lépe prosazovat zájmy 

sociálních skupin, které reprezentuje 

-  často i zajistit svým některým členům lukrativní místa ve státním aparátu nebo státem 

kontrolovaných institucích 

Třídní zájem 

-  spojen se zlepšením či udržením sociálně-ekonomické, politické či ideologické pozice 

sociální skupiny (otroků a otrokářů, feudálů a nevolníků, buržoasie a proletariátu) 

-  zájmy jednotlivých sociálních skupin (senioři, mládež, ženy, podnikatelé apod.) 

Státní a národní zájem  

-  často pojímány jako totožné 
-  státní zájem - vázán na politicky dominující sociální skupiny 
-  národní zájem - spojen s udržením nebo zlepšením životních podmínek národa