Strategické rozhodování v politice

prostřednictvím  strany  podíl  na  moci  s cílem  realizovat  své  specifické  zájmy  a 
hodnoty 

-  typy  stran:  strany  elit,  masové  strany,  volební  strany,  univerzální  strany,  kartelové 

strany 

strany elity 

-  historicky nejstarší typ strany 
-  vznikaly jako frakce uvnitř politické a majetkové elity 
-  původně  tzv.  aristokratické  strany  -  zajistit  v  rámci  rozvíjejícího  se  parlamentarismu 

volební úspěch reprezentantům šlechty 

-  později tzv. strany „vážených osobností“ 
-  jádrem těchto stran byla skupina poslanců, která v období voleb rozvíjela příležitostné 

a dočasné, kontakty s místními kluby 

volební strany 

-  rozšíření volebního práva - nutnost hledat podporu u středních vrstev obyvatelstva 
-  reprezentují nejčastěji buržoasní a maloburžoasní vrstvy 

strany masové 

-  masové strany vznikají mimo mocenskou sféru 
-  klíčovou  úlohu  při  vzniku  těchto  stran  měly  často  zájmové  spolky  a  sdružení, 

vystupující často jako nátlakové skupiny (například odborové organizace) 

-  reprezentovaly  politicky  neplnoprávné  nebo  zásadně  nespokojené  vrstvy,  byly 

přinuceny z hlediska jejich zájmů usilovat o radikální změnu systému 

-  vysoká  míra  centralizace,  disciplinovanosti,  ideologičnosti  a  agresivity  vůči 

politickému systému 

-  strany  socialistické  a  sociálně  demokratické,  komunistické,  křesťanské  a  křesťansko-

demokratické 

2 4  

-  vznikly v důsledku existence zásadních zájmových konfliktů ve společnosti    

strany univerzální 

-  vznik po 2. světové válce 
-  přestávají se spoléhat jen na vlastní členskou základnu a stranické struktury 
-  přestávají se orientovat na určitou sociální skupinu 
-  přestávají  upřednostňovat  komunikaci  uvnitř  strany  a  ideologické  působení  na  své