Strategické rozhodování v politice

elit, a tím  nepřímo definovat i okruh problémů, které budou řešeny, a nástroje, které 
budou použity 

-  v případě varianty „c“ spočívá riziko rozhodování občana v tom, že program, který je 

mu  nabídnut,  je  fakticky  záměrnou  mystifikací  (virtuálním  zájmem),  či  neúmyslnou 
iluzí jim vybraných elit, což si občan uvědomí, až když nastane fáze realizace daného 
programu  

Politik 

-  má  zpravidla  jak  dostatečný  přístup  k  informacím,  tak  by  měl  mít  i  větší  odborné 

znalosti přesahující úroveň, která je typická pro řadového občana

-  před politikem je však vždy paleta možností: 

a)  pokud  má  dostatečný  odborný  rozhled,  bude  rozhodovat  věcně,  se  znalostí 

daného  jevu,  v  případě  alternativnosti  se  poradí  s  odborníky  a  vybere  takové 
řešení, které je z vědeckého hlediska věrohodnější 

b)  pokud  se  není  schopen  věcně  rozebrat  v  podstatě  problém,  a  to  ani  s pomocí 

odborníků,  bude podobně  jako občan  konfrontovat  slibovaná řešení či  jejich 
očekávané  efekty    s  jim  sdílenými  hodnotami,  obsažených  v politické 
ideologií, se kterou se ztotožňuje  

zobecnění 

zákonitosti 

korelace 

vědecké 

metodologie 

hodnoty 
ideologie 
 

fakta 

informace 

2 7  

c)  pokud  disponuje  politickou  mocí  může,  se  pokusit  zredukovat  problém 

rozhodování tím, že „ přizpůsobí vědu a její představitele“ svým ideologickým 
a politickým názorům. 

 jak varianta „a“, tak ani „b“ nevylučuje podobně jako u rozhodování občana možnost omylu 
varianta „c“ mívá nezřídka podobu likvidace nepohodlného politologa či vědce vůbec