Strategické rozhodování v politice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
zároveň je schopen identifikovat jejich zájmy, hodnoty, způsob jejich myšlení a
stereotypy chování, může odhadnout, jak se v jednotlivých situacích zachovají
- klíčovým problémem je správně vyhodnotit informace.
- kontrola informací nám dá znalostí o nejpravděpodobnějším chování protivníků,
manipulace s informacemi – podstrčená informace umožní přímo ovlivnit jejich
chování
- obětí manipulace někdy je i občan, a to i v demokratických státech.
Hodnocení rozhodování podle výsledných efektů
- zda zvolené rozhodnutí bylo optimální, se nejčastěji oceňuje podle výsledků - v politice si nejčastěji vybíráme jen to „lepší“ ze špatného - každé politické řešení se v té nebo oné míře někoho negativně dotkne
- stanovení „únosné hranice škod“
- vždy se najde někdo, kdo bude tvrdit, že škody mohly být ještě menší, pokud byly
vůbec nutné, kdybychom zvolili jinou politiku.
- sledované cíle z hlediska očekávaných efektů můžeme rozdělit do 4 skupin:
2 8
rizikové cíle
- dosažení pozitivních efektů je doprovázeno zásadními negativními dopady
- mohou zpochybnit hodnotu pozitivních efektů
- ale ztráty mohou být vykoupeny budoucí prosperitou
reálný cíl
- řešení, kdy jsme schopni logicky zdůvodnit parametry situace, které chceme
dosáhnout, a rozsah a závažnost negativních efektů je limitovaný, a tedy „přiměřený“
- není garance, že to je optimální řešení
iluzorní cíle
- subjekt věří, že to, co dělá, je to nejlepší a budou zde jen minimální či přiměřené,