Strategické rozhodování v politice

   rozdílně vymezují místo pro zájmy a hodnoty poznávajícího subjektu, 

   používají rozdílná kriteria pravdivosti.    

-  specifické zakotvení jednotlivých subjektů produkuje odlišné zájmy a hodnoty 
-  odlišná pozice, odlišné zájmy a hodnoty vedou k výběru metodologie, která se používá 

pro „vědecké“ poznání reality 

-  u  vědeckých  elit  se  stává,  že  na  základě  porovnání  očekávání  a  reálního  vývoje,  na 

základě  porovnání  výsledků  jednotlivých  metodologií  při  vytváření  modelu  reality, 
změní poznávající subjekt svá metodologická východiska 

Názory na úlohu zájmů v poznání  

-  z  hlediska  definování  místa  a  úlohy  zájmů  a  hodnotv  poznání  se  můžeme  setkat  s 

několika interpretacemi: 

   část  hodnot  a  zájmů  (určité  paradigma)  na  rozdíl  od  jiných  podobných 

hodnotových  struktur  se  prohlásí  za  absolutně  pravdivé  (normativně-ontologický 
přístup), 

   hodnoty a zájmy se prohlásí za prvek subjektivizující naše poznání a je snaha je 

z poznání plně eliminovat (empiricko-analytický přístup),  

   zájmy a hodnoty se chápou jako nedílná součást reality, můžeme je identifikovat, 

ukázat  souvislosti  jejich  vzniku,  neměli  bychom  je  však  hodnotit  jako  lepší  či 
horší (weberiánství),  

3 2  

   zájmy a hodnoty se chápou jako nedílná součást společenského vývoje, je možné 

je odvodit ze společenského vývoje a zároveň je  možné definovat tu zájmovou a 
hodnotovou  strukturu,  která  je  dané  etapě  společenského  vývoje  progresivní 
(kriticko-dialektický přístup),